18. 11. 2022
Připravit se na třídenní finále postupové přehlídky středoškolských pěveckých sborů Mezzochori byla pro náš sbor opravdu výzva. Od jara, kdy jsme v krajském kole ve Vyškově zabodovali, uplynulo už půl roku, zpěváci ve sboru se obměnili a třetina z nich jela na podobnou akci úplně poprvé. Přesto jsme nechtěli "trhat partu" a nechat vystupovat jen "staré pardy", takže jsme se celé září i říjen snažili co nejvíce sezpívat, poznat soutěžní repertoár, naladit se na stejnou vlnu a být připraveni vydat ze sebe to nejlepší...
4. 11.
Na pátečním slavnostním zahajovacím koncertě v krásném sále hradecké filharmonie vystoupila přípravná oddělení hradeckého sboru Jitro, ale zejména sbor Armonia z Rokycan, poslední vítěz předcovidového stavu z roku 2019. Lehké napětí v nás rostlo, klíčovým dnem však byla sobota, kdy se odehrálo vše nejdůležitější...
5. 11.
Na první pohled by se mohlo zdát, že akustická zkouška v 8:50 je vlastně velkorysou nabídkou. Když jí ale měla předcházet snídaně, kvalitní rozezpívání a přesun do sálu filharmonie, vstávali jsme už v půl sedmé... Dopoledne jsme se jako publikum (a následně vystupující) účastnili sborové přehlídky a prvního společného workshopu s Janem Míškem, odpoledne jsme absolvovali skvělý individuální workshop se Zuzanou Kadlčíkovou ve zkušebně Jitra a pak hned druhý společný workshop, kde jsme spolu s ostatními 400 zpěváky ladili společnou skladbu V kolaji voda k výročí hudebního skladatele Otmara Máchy. Večernímu vyhlašování výsledků předcházel závěrečný koncert pěveckého sboru Jitro a předání ministerské ceny panu Jiřímu Skopalovi st. V následné smršti cen a diplomů zazněly i 4 sborové skladby, které porotu v rámci přehlídky zaujaly. Mezi nimi i naše Come again, za které si z Hradce odvážíme zvláštní cenu. Večer zakončila všesborová párty s úžasnou kapelou Electrophonix, která za oficiální částí přehlídky udělala skvělou společenskou tečku.
6. 11.
V neděli nás zdánlivě čekala "jen" cesta domů. V doznívajícím adrenalinu jsme zhodnotili, co se povedlo moc a co méně, a tato reflexe k celému víkendu patří k tomu nejcennějšímu, co si z Hradce odvážíme. Víme, že být druzí za krumlovskými Medvíďaty je skvělá pozice. Víme, že se hudebně posouváme, že se naše práce vyplácí, že všechna energie, co do výkonu dáváme, je nejen slyšet, ale i vidět. A hlavně víme, že se na sebe můžeme spolehnout, že se spolu umíme smát i být vážní a že 22. prosince na vánočním koncertě fakt zaválíme :)
