11. 6. 2026
V týdnu od 20. do 24. dubna se dvě zástupkyně pedagogického týmu Křenky, Lenka Kvasnicová a Pavla Němečková, vydaly na další a letos už poslední učitelskou mobilitu (job-shadowing) v rámci letošního projektu Erasmus+.
Naše cesta nás zavedla opět do Finska, které pár měsíců předtím navštívily kolegyně Eva Valentová a Samuela Chloubová. Náplní jejich vzdělávacího kurzu bylo seznámit se s finským vzdělávacím systémem, okusit jej napříč různými vzdělávacími úrovněmi a nasát atmosféru finských vzdělávacích institucí. Naším úkolem bylo podívat se, jak to všechno funguje v praxi.
Týden jsme strávily v malebném městě Hämeenlinna asi 100 kilometrů severně od Helsinek. Cílovou stanicí bylo Hämeenlinnské lyceum (Hämeenlinnan lyseon lukio), které je součástí sítě středních škol KK Tavastia. I v takto relativně malém městě je nabídka středoškolského vzdělávání velmi pestrá. Samotné lyceum nabízí tři studijní programy: všeobecně vzdělávací, na který jsme se zaměřily my, program kreativního podnikání a sportovní program pro mladé atlety.
Jeden z hlavních rozdílů mezi českým gymnáziem a finským lyceem, na který jsme byly v praxi velmi zvědavé, je organizace studia, která je bližší našemu univerzitnímu systému než běžné střední škole. Školní rok je rozdělen do pěti period. Každá perioda je ukončena zkouškovým týdnem. Studenti mají poměrně velkou volnost v sestavení vlastního rozvrhu. Pro každou periodu si volí předměty ve formě modulů - některé jsou povinné pro všechny, zbytek je volitelný. Běžná délka studia je tři roky, za které musí student posbírat 150 studijních bodů. Celý systém je značně flexibilní, zároveň klade vysoké nároky na studentovu samostatnost a zodpovědnost. Jednou z našich otázek bylo i to, jak mladí studenti zvládají přechod ze základní školy, která funguje podobně jako u nás.
Odpověď jsme částečně získaly při rozhovoru s místní studijní poradkyní. Finské střední školy mají silný systém podpory studentů. Sebepoznání a rozvoj měkkých dovedností jsou pevnou součástí výuky, tvoří samostatné povinné výukové moduly. Poradenské pracoviště tvoří tým, ve kterém najdeme nejen studijní poradce, ale také psychology, speciální pedagogy a sociální pracovníky. Nároky na studenty jsou tedy sice vysoké, ale zároveň mají odborné vedení a vždy ví, na koho se obrátit, ať už jde o problém studijní nebo osobní.
Studium je také charakteristické vysokou mírou digitalizace. Od jara 2019 jsou všechny maturitní testy ve Finsku prováděny výhradně na počítačích. Veškeré testování proto probíhá digitálně, studenti si místo učebnic nosí školní laptopy, všechny studijní materiály i cvičení mají k dispozici elektronicky. Tomu samozřejmě odpovídá i skvělé technické zázemí školy a vybavení učeben. Ačkoliv digitalizace přinesla spoustu výhod, má také pár stinných stránek, které se možná začínají projevovat až s odstupem času. Jednou z nich je i to, že studenti během hodin pracují primárně samostatně a vytrácí se míra interakce. Student si tak sice může upravit pracovní tempo podle svých potřeb, nicméně komunikace nám v hodinách trochu chyběla (obzvláště pokud jde o výuku jazyků).
Celý pobyt na hämeenlinnském lyceu byl pro nás inspirativní a dal nám spoustu podnětů k přemýšlení a sdílení s kolegy. Byly jsme svědky toho, jak mohou být mladí studenti samostatní a zodpovědní za vlastní vzdělávání, pokud mají podporu a volnost, kterou jim systém dopřeje. Bylo také zajímavé vidět negativa, která s sebou může digitalizace ve vzdělávání nést, a reflektovat důležitost budování vztahů ve škole, ať už jde o třídní kolektiv, vztah učitele a studenta, ale i pedagogickou komunitu. Digitální technologie sice vzdělávání výrazně usnadňují a posunují dopředu, budování školní komunity však stojí hlavně na osobním kontaktu.
Děkujeme partnerům z Hämeenlinnan lyseon lukio a budeme se těšit na budoucí vzájemné mobility, tentokrát již se studenty. 🙂
