2. 1. 2026

Libor Cupal

Do třetice všeho dobrého, a to dvojnásobně

Sborová prosincová bilance roku 2025 hovoří jasně: letos se prostě více než dařilo! A jakoby pohádkově, do třetice vždy všeho dobrého, mimořádného.

Měřitelné úspěchy

Soutěžní jaro přineslo velkou radost v podobě postupu obou kategorií do celostátního kola. V dubnovém finále jsme pak nejen obhájili zlaté pásmo z loňska, ale získali i zvláštní honorovanou cenu za dramaturgie obou vystupujících skupin. A do třetice všeho dobrého jsme se v tom nejlepším (zlatém) světle předvedli na mezinárodní soutěži v Bratislavě. Zpívá nám to prostě výborně a odborné poroty to slyší.

Radost ze zpěvu

Důležitější než soutěžní výkony jsou ale ty koncertní. Jarní charitativní koncert pro Ukrajinu vynesl Člověku v tísni 20 000 Kč. Výroční koncert ve zcela zaplněném Besedním domě umožnil setkání sborových absolventů napříč třemi érami tří sbormistryň. A ten vánoční, Koncert duchovní hudby, udělal za prozpívaným rokem slavnostní tečku, a to také hned třikrát.

Předsváteční setkání

Je to prostě tradice. Poslední den před vánočními prázdninami se ve 20 hodin kostelem na Křenové rozezní zpráva, že Hospodin přijde. A přijde – nejen on, nejen rodiče a příbuzní zpěváků, nejen přátelé našeho gymnázia, ale i mnozí absolventi, kteří ten večer využijí k setkání s ostatními. A protože se poslední roky stávalo, že se diváci do kostela nevešli, rozložili jsme síly a již druhým rokem pěvecký sbor odzpívá „šňůru“. Ve čtvrtek odpoledne pro ty, co neradi ponocují, v pátek dopoledne pro současné studenty školy a v pátek večer, do třetice všeho dobrého, pro všechny ostatní.

Hudební nadstandard

Hudebně se opět povedlo něco zcela mimořádného. Devadesátka zpěváků během necelých čtyř měsíců secvičila repertoár pro celovečerní koncert, 18 skladeb, z nichž je tradiční jen první a poslední... První část vystoupení se rozezněla zejména současnou světovou duchovní hudbou, druhá už publikum ladila do vánočních tónů. Koncert stmelovala promyšlená dramaturgie, kdy každá skladba k sobě vázala jednu další – ať už je pojil stejný název, země původu nebo třeba vnitřní souvislost daná například typem či charakterem hudby.

Výjimečné výkony

Pěvecký sbor se ukázal v mnoha hudebních polohách. Od strhujících po lyrické, od fortissim k pianissimům, od energie ke zklidnění, od tutti ke komorním a sólovým výkonům... Barva i zvuková kompaktnost tělesa byly ohromné. Sbor letos poprvé po dlouhé době doprovodilo i smyčcové kvarteto, které podtrhlo atmosféru moravské koledy.

Letošní premiérou byly i dva vstupy Stanislava Klusáčka, talentovaného dirigenta ze současné sexty. Jeho gesto srší energií, precizností a rozmachem, který obejme celý početný sbor. Je obdivuhodné, s jakou lehkostí a přirozeností se do své nové role ponořil a jak moc mu to v ní sluší.

Výjimečný byl také klavírní doprovod Lucie Janzové, jejíž hra spojuje opravdu vysoké nároky na technickou úroveň, ale zároveň je její interpretace velmi muzikální a podle charakteru té které skladby patřičně dramatická či emotivní.

Trojí přání

Koncerty byly krásné, dalece přesahující obvyklé studentské aktivity... Vlastně vše v tomto roce se takto zdařilo: Trojí výborné umístění na soutěžích, tři koncertní vystoupení, trojí zpívání pro školní příležitosti, dvojí reprezentace školy mimo ni... Na to, že se nejedná o profesionální těleso na hudebně zaměřené škole, toho pěvecký sbor v roce 2025 zvládl opravdu hodně.

Ať se tedy i v příštím roce daří kloubit hudební výkony a lidství do jedné všeobjímající harmonie.

Ať se i v příštím roce zúročí všechna náročná práce sboristů i sbormistryně.

Ať se i v příštím roce můžeme ohlédnout a říct si, že se daří něco, co přesahuje hranice...

 

Veronika Waldhansová