Tak jsme nakonec šestí v republice a to je špica úspěch…

V říjnu a listopadu 2025 si snad většina studentů gymnázia všimla, že ve velké tělocvičně byly k vidění opravdu kvalitní volejbalové zápasy téměř s mezinárodní účastí. Na konci října u nás totiž proběhla jedna ze tří základních skupin středoškolek v rámci Brna a tím to všechno vlastně začalo. Jednalo se v praxi o malý turnájek 3 středních škol, které si to na férovku rozdali systémem každý s každým a vítěz pokračoval do dalšího levelu. Postupový klíč je nemilosrdný a pouze první tým může pokračovat, zbytek lidově řečeno balí kufry a zase rok čeká a tiše doufá. Volejbaloví reprezentanti z Křenové patřili letos určitě do širšího okruhu favoritů, ale bylo třeba hned v úvodním zápase zdolat loňského vítěze, ambiciózní průmyslovku ze Sokolské. Školu, která nás loni porazila a v okresním finále odsoudila do role trpělivě čekajících. Letos se historie naštěstí neopakovala a v parádním dramatickém utkání jsme loňské šampiony v burácejícím domácím kotli doslova uvařili. Po kompaktním výkonu našeho nepříliš početného kádru jsme vyhráli 2:0 a mohli stále snít o dalších postupových metách. Naplánovaný scénář jsme pak potvrdili i další výhrou nad gymplem z Bystrce a zcela zaslouženě prošli do následující fáze soutěže. Stále ještě mluvíme o prostředí moravské metropole a okresní finále se opět po 12 měsících konalo v naší oblíbené domácí aréně. Zde jsme jako pořadatelé přivítali družstva gymnázia Vídeňská a BPA. Hráčské sestavy i trenérské doprovody (speciálně Vídeňky)  hýřily velkým sebevědomím. Jejich soupisky byly doslova prošpikovány známými  jmény z tradičních volejbalových bašt v Brně a okolí. Ale na horké křenovské půdě v obou zápasech dominovali naši bojovníci a bez ztráty setu jsme se po dlouhých 8 letech stali přeborníky okresu Brno-město a získali šanci zamířit zase o kousek výše. Už toto byl skvělý počin, ale volejbalová parta z Křenky byla hladová a chtěla stále více…

Krajské finále, kterého se pravidelně zúčastňují vítězové okresů, se konalo na začátku listopadu v městské sportovní hale ve Znojmě. Tady už byly dvě skupiny po 3 a po 4. V obou se hrálo každý s každým a týmy na prvních a druhých místech šly do semifinále a proběhl klasický kříž. Je to spravedlivý systém, protože i když zaváháš ve skupině, tak stále živíš naději na další setrvání v turnaji a postup. Tříčlennou skupinou naši borci projeli doslova jako nůž máslem. Při vší úctě ke kvalitám středoškolského volejbalu v Břeclavi, Slavkově, Vyškově atd., byl letos vítěz brněnského regionu prostě výkonnostně někde jinde. Proto až samotné finále s tradičními soupeři z gymnázia Znojmo, sneslo přísnější kritéria volejbalového špílu. Na obou stranách se hrál rychlý a pohledný moderní voliš s mnoha pěknými akcemi a domácí publikum vytvořilo bouřlivou atmoféru. Ale Křenka byla ve finále už rozjetá na plný výkon, oba sety si pohlídala a dokráčela si zcela zaslouženě na krajský volejbalový Olymp a šanci jít pořád dopředu.

Kvalifikační drama o postup na republikové finále se konalo 13.11. 2025 ve Ždáru nad Sázavou a tady už končila veškerá sranda. Jednalo se vlastně jen o jednu tříčlennou skupinu, kde si to v tomto roce o republiku rozdalo Vysoké Mýto za Pardubický kraj, Havlíčkův Brod za kraj Vysočina a Křenová za Jihomoravský. Los nám přisoudil do prvního zápasu Vysoké Mýto, které působilo při rozcvičování sice nadupaně, ale přeci jen trošku hratelněji. Do zápasu jsme vlétli s respektem, ale zároveň po důkladném prostudování soupeřových herních variant na videu😊. Skóre se z počátku přelévalo na obě strany, ale žádný velký náskok se nepodařilo nikomu vytvořit. Naštěstí zhruba uprostřed každého setu jsme lehce odskočili a zápas pak dotáhli ke kýženému vítězství. A opět bez ztráty setu, což v té době byla od základní skupiny docela úctyhodná série. Nyní nám zbýval jediný zápas, abychom vybojovali po dříve zmiňovaných 8 letech postup do závěrečného republikového finále mezi středoškolskou volejbalovou elitu do Frýdku-Místku. Zápas s gymplem z Havlíčkova Brodu jsme ale začali doslova tragicky. Padla na nás trošku deka, navíc soupeř hrál výborně, nic nezkazil a za chvíli na ukazateli skóre svítilo děsivých 0:10, což bylo doslova na ručník. Pak jsme se naštěstí nějak zmátořili, první set byl sice ztracen, ale 15 bodů na našem kontě dávalo aspoň malinkou naději na případný obrat. Začátek druhého setu jen v praxi potvrdil staré ale léty ověřené a pravdivé poučky (naděje umírá poslední, dokud neodehraješ poslední míč, nevzdávej to, nesmíš se z toho posra…atd).  V těchto vypjatých chvílích se znovu ukázalo, že míčové hry nejsou jen o technických dovednostech, fyzičce, taktických variantách a mnoha dalších věcech, ale především o HLAVĚ 😊 a vítězné mentalitě. Nechci to moc rozebírat a pitvat, ale Havlíčkův Brod se po vyhraném prvním setu již trošku viděl v cíli na republice. Jenže druhý set se začal vyvíjet klasickým volejbalovým způsobem, tedy bod po bodu na obou stranách, týmy spolehlivě útočili a nikdo nezískal větší rozdíl. V těchto chvílích zápasu jsme prokázali týmového ducha, vzájemně se na place podporovali, hecovali a zápas začali nenápadně posouvat do rozhodujícího třetího setu. A v tie-breaku to celé ještě vygradovalo. Nejprve jsme hned v úvodu slibně cukli na stav 6:3, což je ve zkráceném setu docela slušný náskok. Jenže soupeř se ještě vzepjal, srovnal na 6:6 a rázem bylo zaděláno na infarkty labilních diváků v hledišti. Na další otočky se Havlíčkův Brod už naštěstí nezmohl a tak jsme to doklepali do slavného konce. Následovala endorfinová bouře, vítězný taneček, Vaaamos Křenka, úsměvy a letenka na divoký moravský sever byla definitivně pevně v našich rukou.

Závěrečný republikový turnaj ve Frydku-Mistku, jak řikaji Ostravaci😊, bohužel úplně nedopadl podle křenovského strategického plánu. Když to zpětně hodnotím s klidnou hlavou, tak na oba soupeře ve skupině, které nám nalosovali, jsme prostě neměli. I když jsme s Kojetínem uhráli první set, v dalším průběhu zápasu se ukázalo, že nás kucííí z Hané jen mírně podcenili. Nasadili potom ten nejsilnější kalibr a bylo zle. Tie-break pak jasně ukázal, kdo je na placu pánem. V podobném duchu se odehrál i druhý zápas s domácím Frýdkem-Místkem a 0:2 z pohledu hostů hovoří jasnou řečí. Jen pro ilustraci, toto družstvo vyhrálo republiku v předchozích dvou letech a usilovalo letos o zlatý hattrick, což dokazovalo jejich dlouhodobou kvalitu. Brány semifinále zůstaly pro nás bohužel pevně zamčené a tak jsme si další den chtěli spravit chuť v posledním zápase o pořadí s OA z Prahy. Snažili jsme se naladit tým na velkou bitvu Praha-Brno, případně klasické hokejové derby Sparta – Kometa, ale nakonec to nějak nevyšlo. První set šel sice za námi, ale vítěznou vlnu ani náladu jsme nějak nepřetavili do dalšího průběhu. Kolem poloviny setu nám vždy soupeři začali trošku unikat a my jsme  neměli recept to zastavit. Druhý set putoval do hlavního města a tiebreak už byla loterie a divočina. Napřed hodně špatně pro nás, ale ještě svitla obrovská naděje za stavu 11:9 pro Křenku. Ale místo vítězných vybojovaných míčů, přišly dvě laciné chyby a soupeři jsme nabídli šanci, kterou bohužel pro nás zužitkoval a dokráčel k vítěznému 15. bodu. Takže sečteno a podtrženo, 6. místo v České republice je obrovský úspěch, který jen neměl tu příslovečnou třešničku na dortu… Ale nebudeme se tím zbytečně dále užírat, je to pryč. Všem osmi volejbalistům Křenové patří obrovské DÍKY za skvělou reprezentaci školy a vlastně celé jižní Moravy. Tak třeba zase za rok, případně za dva nebo osm???  Ještě velké poděkování náleží fanouškům volišu ze 4.C, kteří přijeli v hojném počtu hned ve středu na úvodní zápasy podpořit svého spolužáka Marka. A i fanynkám ze 3.C, které dorazily ve čtvrtek na poslední utkání, aby hnaly nerozlučné volejbalové trio Max, Jakub a Ondřej do závěrečné bitvy. Kdyby chtěl někdo vědět ještě další podrobnosti, klidně se zastavte za kolegou Urbanem nebo za mnou a pokud si ještě budeme pamatovat detaily, rádi se s vámi o ně podělíme. A na úplný závěr náš klasický pokřik Vaaamoooos Křenkaaa!!! a i nové heslo, které ve Frýdku bylo hodně slyšet, EXTRALIGA 😊!!!!                                                                                                                                         

Sestava: Štěpán Skýba (4.E), Marek Robeš (4.C), Jakub Babiček, Maxim Rusek, Ondřej Res (vše 3.C), Tomáš Hamr (2.B), Nikolas Čermák a Radim Kapečka (oba 1.B).