Školní výlet do Paříže byl jedním z nejhezčích výletů, jaký jsem za studia na této škole zažila. Nejen, že jsme toho navštívili nespočetně mnoho, ale dokonce jsme vše měli i s odborným výkladem našeho pana profesora Trávníčka, takže jsme si, myslím, odnesli i něco víc než jen pěkné obrázky. Každý den jsme měli něco na programu, ale jenom tak, abychom to byli schopni vstřebat a aby se náhodou nestalo, že někdo na chvíli vypadne z momentálního dění – o památkách a francouzských či pařížských dějinách jsme si vykládali navzájem a sami. Samozřejmě, že paní profesorka Kučová sem tam zasáhla nějakým tím původem slova či přesným francouzským názvem a pan profesor Trávníček nás obohacoval o další zajímavosti. Avšak, co mě zaujalo snad nejvíce? Ač jsme prošli mnoho nádherných a historicky velmi významných míst, v celé Paříži se skrývá cosi úžasného a kouzelného, co se maximálně odráželo v noční projížďce po Seině a při čem se mi tajil dech. Toto nepopíšete v žádných turistických ani jiných brožurkách, to se musí zažít. A s tak skvělým kolektivem lidí? Poezie. /Sára Al Masani