Už tento nadpis hovoří jasnou řečí, že ve středu 14. 3. 2012 se od 8 do 13 hodin na GML udály velké věci.
Dámy mají přednost, takže pár postřehů k jejich bronzovému úspěchu. Ve finálové skupině byly spolu s námi ještě Elgartova, Kotlářská a náš odvěký rival Jaroška. V prvním zápase s Kotlářskou naše holky sehrály poměrně vyrovnanou partii, ale v rozhodujících chvílích jsme bohužel v obou setech tahaly za kratší konec provazu. To znamenalo prohru 0:2 na sety, i když průběhy obou setů byly velice vyrovnané a v jejich závěrech rozhodlo pár našich chybiček a trošku přesnější hra našich soupeřek.Tak snad příště…
Další zápas s Elgartovou už pro nás znamenal plný bodový zisk, ale naše vítězství se nerodilo vůbec lehce.První set jsme trošku zaspaly a darovaly ho našim soupeřkám. Až ve druhém setu jsme se do toho pořádně opřely, přestaly dělat zbytečné chyby a výsledkem bylo naše poměrně jednoznačné vítězství. Za tohoto stavu rozhodoval zkrácený set do 15 bodů /tie-break/ a to je vždycky loterie a válka nervů. Náš tým ale tuto situaci s velkým přehledem ustál a družstvo „Elgartky“ si díky našemu dobrému výkonu připsalo už druhou prohru v soutěži.
Situace ve skupině se před posledním zápasem s Jaroškou vykrystalizovala tak, že jasná výhra 2:0 na sety nás posouvala na stříbrnou pozici a jakýkoli ostatní výsledek na bronz. Ale situace ve skupině byla natolik zamotaná, že jakékoli naše vítězství znamenalo první místo pro Kotlářskou v celém turnaji. Případná prohra posílala na volejbalový trůn nepříliš oblíbenou Jarošku. Holky dřely, bojovaly, prostě makaly jak „sviňa“, ale kýžený úspěch to bohužel nepřineslo. O vyrovnaném nerváku svědčí výsledek 2. setu, který jsme prohrály těsně snad 27:29. Příští rok sice po maturitě odejdou některé klíčové hráčky, ale jinak je tým poměrně mladý a velice perspektivní.Holky děkujem!!!
A nyní něco málo k téměř historickému výsledku našich „zlatých“ hochů. První překážkou na finálové trati bylo našlapané a lehce favorizované družstvo z průmyslovky Kudelova. Zápas pro nás nezačal úplně nejlépe a i když 1. set měl vcelku vyrovnaný průběh, kluci ho v závěru o pár pověstných bodíků ztratili.V dalším vývoji zápasu jsme se ale krůček po krůčku dostávali více do hry a druhý set jsme předváděli vynikající a bojovný volejbal. Kudelka válela rovněž skvěle a i proto se na GML hrál opravdu TOP středoškolský voliš. Naši reprezentanti tento set získali pro sebe a následoval nepopulární, ale nutný tie-break. Ještě po týdnu mám z toho husí kůži, když si situace ve 3. setu vybavím.Telegraficky-4:0 pro nás, nástup do setu „ostrej“ jak žiletka. Pak trošku útlum, ale pořád jsme vedli až do stavu 11:9. Co se pak v hale na GML událo, to bylo opravdu drama jak od Shakespeara. Najednou jsme prohrávali 11:14, soupeř byl na třech „mečbolech“ a naše vyhlídky na vítězství už jen z oblasti sci-fi. Ale volejbal bývá někdy pěkná „mrcha“. Za naprosto jasného stavu pro Kudelku se soupeř lidově řečeno „podělal“/pardon/ a nechal trestuhodně spadnout naše dva servisy a vrátil nás hlavně psychicky do hry. Pak už jsme to nějak vydřeli a celkově vyhráli 16:14 a tento výsledek nás jednoznačně naladil na vítěznou frekvenci. Jednu chvíli jasně vedeš a pluješ na vítězné vlně. Pak během pár výměn se všechno podělá, máš chuť to zabalit, rozkopat několik pet-lahví, sprostě nadávat atd. Ale během pár dalších okamžiků vyhraješ naprosto vyrovnaný zápas, objímáš spoluhráče, endorfiny týmu stříkají po litrech, prostě si to užíváš….Právě pro tyto chvilky je volejbal a sport vůbec na jedné straně strašně „krásnej“ a na druhé straně i děsně „krutej“.A je třeba samozřejmě poznat obě strany této mince, aby člověk pochopil, co tam ti „blázni“ po zápase dělají….
Další utkání s favoritem celých středoškolek obávanou Botanickou přinesl z naší strany volejbalově asi nejkvalitnější výkon.Soupeře jsme po celou dobu zápasu nenechali bodově odskočit a v závěru obou setů jsme byli vždy o pár míčů lepší.V tomto utkání bylo k vidění téměř vše. Milimetrově přesné nabídky míčů z mechově měkkých prstů našich nahravačů, které smečaři s neuvěřitelnou razancí nekompromisně posílali do soupeřova pole a dělali jsme potřebné bodíky.Zkrátka volejbalová hitparáda MADE IN KŘENOVÁ….
V posledním zápase s Elgartovou už byly oba týmy lehce unaveny a nám stačilo k celkovému prvenství získat aspoň jeden set. Ale kluci si průběh zápasu pohlídali, zvítězili jsme 2:0 a po dlouhých letech jsme opět mohli vystoupit na středoškolský volejbalový trůn. Velký dík a gratulace pochopitelně k tomu.Krajské finále se hraje ve čtvrtek 22.3. 2012 ve Znojmě, tak kdyby měl někdo z našich fanoušků cestu kolem, přijďte se mrknout a držet palce.
Hejá Křenka, hejá Brno!!!
Autor článku: Mgr. Igor Pánek