Část 1. Francouzi v Brně
Stáli jsme na autobusovém nádraží společnosti Student Agency. Nervózní, s očekáváním neznámého.. U každého žlutého autobusu jsme hledali cedulku PRAHA → BRNO. Po krátkém čekání byli tady. Nesmělé "salut", polibky na tvář a zoufalý pohled ke kamarádkám: „Co jí mám říct?!“
Simona Vyšatová
| den |
čas |
|
PROGRAM POBYTU francouzských hostů
|
| 18.3. |
9:30,10:00 |
0:00 |
Příjezd, uvítání ve sborovně, prohlídka školy, oběd, procházka centrem Brna |
| 19.3. |
8:00 |
1:15 |
Autobus do Punkevních jeskyní |
|
9:15 |
0:45 |
Cesta pěšky ze Skalního mlýna k jeskyním |
|
10:00 |
1:00 |
Prohlídky jeskyní |
|
11:00 |
0:45 |
Cesta pěšky zpět na Skalní mlýn |
|
11:45 |
1:00 |
Procházka a cesta do Blanska na oběd |
|
12:45 |
1:00 |
Oběd a konverzace v restauraci U Golema v Blansku |
|
13:45 |
1:00 |
Cesta do Brna |
|
14:45 |
4:15 |
Příprava na operní představení AIDA v Janačkově divadle |
|
19:00 |
3:00 |
AIDA - představení v Janáčkově divadle |
|
22:00 |
|
|
| 20.3. |
|
|
|
|
8:00 |
4:00 |
Program ve škole - fyzika se 3.C; dějepis 2.C |
|
12:00 |
1:00 |
Oběd ve školní jídelně |
|
13:00 |
3:00 |
Prohlídka Brna |
|
16:00 |
6:00 |
Individuální večerní program |
|
22:00 |
|
|
|
|
|
|
| 21.3. |
8:30 |
1:00 |
Odjezd autobusu do Slavkova u Brna |
|
9:30 |
1:30 |
Prohlídka slavkovského zámku |
|
11:00 |
0:30 |
Prohlídka zámeckých zahrad |
|
11:30 |
1:00 |
Oběd v restauraci Na hradbách |
|
12:30 |
0:30 |
Cesta na Mohylu míru |
|
13:00 |
1:30 |
Prohlídka Mohyly míru |
|
14:30 |
0:30 |
Cesta zpět do Brna |
|
15:00 |
4:00 |
Individuální odpolední program |
|
19:00 |
3:00 |
Individuální večerní program |
| 22.3. |
10:00 |
|
Generální zkouška obou představení ve škole |
|
12:00 |
|
Oběd a odchod na Festivadlo |
Návštěva Francouzů byla až nečekaně zábavná záležitost, a to jsem si až do jejich příjezdu nadával, jak jsem na něco takového mohl kdy kývnout. I když to bylo místy dost unavující a náročné se s některými situacemi vypořádat, tak musím říct, že jsem si to vážně užil a už se těším na svůj pobyt ve francouzské rodině. Dokonce i ono Festivadlo, o kterém jsem předpokládal, že to bude šílený zmatek, se vyvedlo relativně bez problémů a poznal jsem tam spoustu zajímavých lidí jak z ČR, tak i ze světa. Jestli se mi takováto příležitost někdy znovu naskytne, určitě do toho půjdu a budu se na to těšit už od začátku.
Jonáš Rybníček
[pe2-gallery class="gallery alignleft" ]
[/pe2-gallery]
Jsem vděčná za to, že jsem součástí této výměny. Díky ní jsem poznala spoustu nových a skvělých lidí, se kterými doufám zůstanu v kontaktu i po tom, co celá tato akce skončí. Navštívili jsme společně zajímavá místa v okolí Brna, která stojí za to vidět (i po druhé). Přestože jsme navštívili historicky a kulturně významná místa (např.: opera Aida, návštěva Slavkova a Mohyly míru), měli jsme vymezený čas, kdy jsme si program mohli vytvořit vlastní a vzít Francouze tam, kde to sami máme rádi, vzít je tam, kam si my sami myslíme, že to stojí za to vidět. Odhalit tak kousek sebe, svého života a lépe se tak poznat. Za sebe i za ostatní mohu říct, že je krásný pocit vidět, jak se tu naší návštěvě líbí, jak je pro ně zajímavé a nové to, co je pro nás normální. (Měli jsme strach, co budou říkat na tu naši letos opravdu vlezlou zimu. Nás už obtěžuje. Francouzi si ale vždy nadšeně vybírali cestu největším sněhem.) Festivadlo bylo skvělým zakončením. Nestačila jsem se divit, kolik národů se sem sjelo. Během jednoho víkendu jsem shlédla komické, tragické i historické divadelní hry, které stály za to vidět a přitom jsem si za půl hodiny mohla povídat s kterýmkoli hercem. Takovou možnost normálně nemáte. Byla to úžasná zkušenost a příležitost a to jsme byly tady doma v ČR. Už teď se nemůžeme dočkat, až se v květnu opět setkáme s našimi francouzskými kamarády.
Lucie Bušovová
[pe2-gallery class="gallery alignleft" ]
[/pe2-gallery]
Na Festivadle jsme nebyli jen jako diváci. Vystoupili jsme s vlastní adaptací hry Guillauma Apollinaira Prsy Tiréziovy. V roli Terezy, která se chce stát mužem, ukázala své herecké umění a svůj úžasný temperament Kristýna Šugárová. Jejího poněkud otráveného manžela nádherně zahrála Klára Svobodová, také zvládla neuvěřitelně dlouhý text. City hlavních postav ve zpívané podobě interpretovali Jonáš Rybníček a Simona Vyšatová. Hudbu složil a text napsal Tomáš Marek.
Velmi těžký text vypravěče nastudovala Martina Prokopová. Role dvou hazardních hráčů, které mohou připomínat předscény Voskovce a Wericha, bravurně zvládly Lucie Bušovová a Kateřina Brodecká(2.C). Po pohybové stránce nejnáročnější postavu Kioska ztvárnila Gabriela Prokešová. Tiréziova syna s jemností a grácií sobě vlastní předvedla Barbora Křížová (3.C).
Studentky 1.C, Adéla Kožinová a Béatrice Koubayová, se objevily v rolích dámy z publika a lidu Zanzibaru. Jako začátečnice ve francouzštině chtěly být v tomto školním roce spíše pozorovatelkami.
Režie představení byla kolektivní.
Samozřejmě, že vše nejde vždycky hladce, ani u profesionálů ne. Tak se nám například neotevřela včas opona. Ale všechno se zvládne a důležitý je výsledek. Diváci se rozhodně báječně bavili.
Naše představení bylo ohodnoceno obrovským potleskem. Jedním z největších. Jonáš se stal miláčkem publika. Musel zpívat ještě v závěru Festivadla.
Iva Jiráčková
Týden s Francouzi byl výjimečný. Ne proto, že jsme nemuseli chodit do školy a "flákali" jsme se. Byl výjimečný v tom, že jsme poznali nové přátele – z Francie, ale i z jiných koutů České republiky nebo Itálie, Rumunska, Estonska, Slovenska, Kanady,... Také jsme získali pár nových zkušeností. Všichni jsme si první polovinu výměny užili, ať už přes den na výletech, nebo večer ve městě, kdy francouzští přátelé poznali, jak se žije v Brně. Au revoir en mai, France!
Simona Vyšatová
[pe2-gallery class="gallery alignleft" ] [/pe2-gallery]
