30. 4. 2013
Pro mnohé to může znít až neuvěřitelně, ale letos to byl už 15. ročník populárního volejbalového turnaje smíšených dvojic ve složení student-profesorka, případně studentka-profesor. V rámci základních skupin se na čtyřech kurtech odehraje celkem 24 zápasů a každý z nich je svým způsobem originál. I papírově nefavorizované týmy si totiž v utkáních úvodní části mohou najít rovnocenného soka a s ním si pak nedarují zadarmo ani bodík. A když se k tomu připočte téměř elektrizující, bouřlivá atmosféra v obou tělocvičnách, je prostě o volejbalové drama i zábavu postaráno. Dále však bohužel mohou postoupit jen dva nejlepší týmy z každé skupiny. Ty se pak utkají už tradičním vyřazovacím způsobem, v tzv. pavouku a nejšťastnější z nich dojdou až do fáze medailových střetnutí.
Utkání v rámci semifinále a samotné finále nabídlo letos opravdu vyhecované duely, kdy občas doslova tekly nervy a adrenalin stříkal proudem. Kromě samotného sportovního výkonu si všichni aktéři své zápasy i užívali a předvedli snad i kousíček nefalšované volejbalové show, při které se naplněná tělocvična občas i opravdu pobavila. Malou kaňkou na průběhu celé soutěže bylo semifinálové utkání Jiřina-Honza/2.B/ a Martin-Pavla/2.D/. Za naprosto vyrovnaného stavu v prvním setu nevydrželo k lítosti všech přítomných rameno prof. Kaplana a musel turnaj ze zdravotních důvodů ukončit. A aby toho nebylo dost, následně vyšlo najevo, že i jeho spoluhráčka Jiřina si během turnaje zlomila zápěstí. Nikomu však nic neřekla a v turnaji pokračovala s velkým sebezapřením dále.To byla prostě jen malá demonstrativní ukázka „jak se hraje srdcem za svou třídu!!!“. Jestli by z toho měl radost i službu konající lékař oddělení ortopedie Úrazové nemocnice v Brně je už věc druhá…
A na úplný závěr jen pár strohých čísel, za kterými se ale skrývá hodně potu a dřiny a taky pochopitelně hromada sportovního štěstí. Bez toho to prostě nedáš…!!!
