Po covidové pauze jsme se již tradičně rozhodli zakončit poslední rok povinného studia chemie třetích ročníků exkurzí do pivovaru Starobrnu. V rámci exkurze jsme byli seznámeni s technologiemi výroby piva, všemi fázemi jeho výroby a také surovinami, které jsou pro výrobu potřeba. Během exkurze jsme mohli nahlédnout do prostor, kde se pivo vaří, kvasí a také do prostor, kde dochází k plnění lahví a sudů.

Jeden ze studentů využil návštěvu pivovaru i ke své slohové práci a já bych se s Vámi ráda o malinko zkrácenou verzi podělila.

Starobrno, srdce brněnského piva

Starobrno, název mnohými z nás skloňovaný v situaci, kdy se jde do restaurace. Dnes již patří pod holandskou značku Heineken, avšak je tu s námi již 150 let. Právě tento rok Starobrno oslaví již zmiňovaných 150 let od svého založení. Ale jak vlastně funguje celý proces výroby tohoto nápoje?

Začněme od surovin, které jsou potřeba. Jedná se o vodu, slad, chmel a kvasnice. Nejdůležitější surovinou je voda. Kromě toho, že musí být samozřejmě pitná a bez bakterií, je také kritická její teplota. Ve finálním produktu je obsaženo až 95 % vody. Další nezbytností je slad. Ten může být několika druhů, například pšeničný či ječný. Právě nejčastěji využívaný slad je nazýván plzeňský a je vyroben z ječmene. Slad pivu dodává jeho zlatavou barvu, nezaměnitelnou chuť a aroma.

Třetí surovinou je chmel. Chmel je zodpovědný za charakteristickou hořkou chuť piva. Poslední surovinou jsou kvasnice. Ty pivu kvašením dodávají alkohol.

A teď již na samotnou výrobu. Ze všeho nejdříve musíme z ječmene vyrobit slad. Ten se získá namočením ječmene, jeho vyklíčením a následným usušením. Usušený slad se poté dá do přístroje s názvem odkličovadlo, který zbaví slad klíčků. Jestliže již máme slad, můžeme se vrhnout na samotné vaření piva. To se dělí na 4 základní fáze. Vaření, kvašení, dokvašování, stáčení. pro vaření budeme potřebovat 4 základní stroje – vystírací káď, kde je slad míšen s vodou, rmutovací kotel, kde je přečerpaný objem při teplotě varu zcukřován, scezovací káď, ve které se tzv. rmut nechá ustát a přirozenou vrstvou filtru, která je vytvořena z odpadních zrn, protéká tzv. sladina do mladinového kotle. Zde se sladina vaří s chmelem za vzniku mladiny. Ta je poté ochlazena na teplotu, která je vhodná pro kvašení. Tato fáze probíhá ve spilce neboli kvasírně a je ze všech fází nejdelší. Do kvasných kádí se přidají pivní kvasinky, které po dobu 4-5 dní začnou kvasit a vzniká ethanol a oxid uhličitý. Poté se pivo přečerpá do pivních tanků, kde je dokvašeno. No, a je to. Teď už stačí pivo stočit do nádoby a může se konzumovat. Stáčení je dnes již plně automatizováno a je jen na Vás, zda si domů objednáte 0,5 l ležáku Medium či celý sud Bitru.

Jedná se o jistě složitou cestu, avšak když se to povede, je to něco neskutečného.

Jakub Reichman, 3. C