Historie Křenové 36 do vzniku české školy

Adresa naší školy je Křenová 36[1], avšak v době, kdy vznikla historicky první budova (v první polovině 19. století), to bylo s adresami poněkud komplikované. Jako Křenová (německy Kröna) byla původně označována katastrální obec za Brnem. Roku 1824 vzniklo na východě Křenové poslední nové předměstí Brna nazvané Olomoucká ulice. Brzy po jeho vzniku začala aktivita i na jižní straně ulice v enklávě, které se říkalo Svatotomášský podíl. Už v roce 1830 začala parcelace pozemků a stavebních míst a oblast se tak začala rychle rozrůstat. Velká Křenová, kterou byl označován úsek od Koliště po ulici Vlhkou, Malá Křenová (dnes Mlýnská ulice) a Střední Křenová, což je dnešní ulice Rumiště, byly spolu se Svatotomášským podílem v roce 1850 připojeny k Brnu[2].

To, co dnes označujeme za Křenovou 36, byla v polovině 19. století budova na ulici Holomoucká č. 1 (Olmützergasse Nr. 1)[3]. Nový systém číslování domů s čísly popisnými a orientačními byl připraven na základě císařského patentu z 23. března 1857, avšak v Brně asi vše trvá déle, protože k naplnění tohoto patentu došlo až o 10 let později[4]. Od té doby už je převážně používaná adresa Křenová 36. Nutno podotknout, že ale vždy záleží na zdroji informací, protože označení ulic se ne vždy striktně dodržovalo.

V polovině 19. století nebyla na Olomoucké hustá zástavba, ale v podstatě zde končilo město, a proto zde mohla v rámci průmyslové revoluce vzniknout řada továren.

A jedna z fabrik, které zde vyrostly, byl cukrovar Johanna Putterlika na tehdejší Olmützergasse Nr. 1–4 St. Thomaser Seite[5] (dnešní Křenové 36 a Cyrilské 4).

[caption id="attachment_11874" align="aligncenter" width="750"] 1. Část veduty s budovou cukrovaru Johanna Putterlika v roce 1852 (autor: Reschka, technika: oceloryt). Časové určení podle Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums. VIII. Band. Brünn: R. M. Rohrer, 1908.[/caption]

Kdo byl zakladatel cukrovaru na Olomoucké ulici?

Johann Putterlik se narodil roku 1801 ve Velkých Pavlovicích. Začínal jako mnoho jiných jako učeň v obchodu, pak pracoval u svého bratra, následně ve Vídni a nakonec se vypracoval v Brně na vedoucího v obchodě firmy Franze Soukupa. Po smrti majitele si vzal jeho vdovu a s ní získal majetek, se kterým začal podnikat.

Jako podnikatel byl Putterlik spíše vizionář a mecenáš umění, ale s opatrností by se dalo říct, že neměl příliš štěstí v podnikání.

Nejprve v obchodu začal prodávat cizokrajné koření. V roce 1842 kupuje od šlechtického rodu Friedrichsthalů dům č. 300 na Kapucínském náměstí[6], který nechá přestavět známým rakouským architektem Ludwigem Försterem. V polovině 19. století byla tato budova zařazena mezi nejzdařilejší rekonstrukce v Brně pod jménem Putterlikův palác[7].

[caption id="attachment_11875" align="alignright" width="300"] Výřez z Doležalova situačního plánu města Brna 1:5760 z roku 1858 se starým pojmenováním ulic – Olmützergasse s budovami cukrovaru ve správě akciové společnosti.[/caption]

Poté se rozhodl, že postaví cukrovar. Nebyl to malý plán – tato vize měla zaměstnávat 200 lidí. Byl to odvážný záměr, protože v té době byla velká konkurence. Uvádí se, že tehdy bylo 28 podnikatelů zabývajících se cukrovarnictvím jenom na Moravě. Tím se ovšem Johann Putterlik nenechal zaskočit, a tak v lednu 1847 zprovoznil na Olomoucké ulici svůj cukrovar. Nebyl to jen tak ledajaký podnik, dovezl pro něj tři parní kotle, přičemž dva byly z Německa a celkově vynaložil na zařízení přes 100 000 zlatých.[8]

Putterlik si postupně pořídil hned několik budov. Hlavní budova stála na místě dnešního gymnázia, ale vlastní provozovny byly na ulici Cyrilské.

Vraťme se ale k administrativní budově. Píši administrativní, ale před využitím ke školským účelům, sloužila už převážně jako obytný dům. V roce 1870 v ní bylo v souvislosti se sčítáním lidu na „cedulích oznamovacích k popsání obyvatelstva“ uvedeno pět bytů a jedna kancelář využívaná cukrovarem. Byla to patrová budova, kterou všichni znáte. Její velká fotografie z přelomu 19. a 20. století visí mezi ředitelnou a sborovnou v 1. patře našeho gymnázia. Mezi největší ozdoby této budovy patřilo sousoší dvou ženských postav, karyatid, které stály u vchodu do budovy a ačkoliv se o tom někdy vedou spory, pravděpodobně je vytvořil rakouský sochař Hans Gasser.[9] Dnes si je můžete prohlédnout na dvoře školy.

Zuckerfabrikant Putterlik uvedl sice závod do provozu, ale nedařilo se mu zajišťovat všechna potřebná povolení a začal upadat do dluhů. Ještě stačil zažádat v roce 1856 o povolení k výrobě lihu, ale ve stejném roce musel poskytnout cukrovar věřitelům. Z cukrovaru se stala akciová společnost, v jejíž radě zůstal i Putterlik, nicméně majetek zpět už nikdy nezískal. Zemřel roku 1868 na plicní tuberkulózu právě v domě na Křenové 36[10].

Ani jeho bývalý cukrovar neměl dlouhého trvání. Již v roce 1878 byly zlikvidovány poslední zbytky podniku[11].

A tak to vypadá na smutný konec. Ale jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. V roce 1875 zakoupil budovu stát za 90 000 zlatých pro filiálku německé reálky[12]. Výuka v původní budově na adrese Křenová 36 začala 16. února 1876[13]. Po německé škole získala budovu I. česká reálka a následně ji podědila v roce 1907 při svém vzniku II. reálka – to znamená naše škola.

[caption id="attachment_11876" align="aligncenter" width="750"] Výřez z mapy Brna z roku 1885, kdy už na Křenové 36 sídlila I. česká státní reálky. Zdroj: SCHMIGMATOR, Karl. Situationsplan der Landeshauptstadt Brünn [Měřítko 1:2 880]. Brünn: Verlag von C. Winkler's Buchhandlung (Winkler & Wehowski), 1885.[/caption]

[1]     Dnešní číslo popisné je 304 a číslo orientační je 36.

[2]     KUČA, Karel. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000.

[3]     Tehdy běžná česká podoba jména ulice uvedena např. v Oznamovateli Moravských novin z 5. listopadu 1850.

[4]     Číslo orientační 36 je užíváno od 24. května 1867 do současnosti. Číslo popisné staré budovy před zbořením bylo 72.

[5]     Neues Orientirungs-Schema für die Landeshauptstadt Brünn: zugleich Brünner Wegweiser und Fremdenführer: verf. über Auftrag des Gemeinderathes auf Grund der neuen Strassenbezeichnung und Häusernummerirung. Brünn: R. M. Rohrer, 1867.

[6]     Provinzial-Handbuch für Mähren und Schlesien. Für das Jahr 1847. Brünn: Franz Gastl, 1847. Rohový dům, který má dnes adresy Kapucínské náměstí 300/8 a Zelný trh 300/5.

[7]     KONEČNÝ, Michal. Brněnský palác Roggendorf-Putterlik a jeho majitelé. In: A vůbec--: utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám. Brno: Statutární město Brno, 2010.

[8]     SMUTNÝ, Bohumír. Brněnští podnikatelé a jejich podniky: 1764-1948: encyklopedie podnikatelů a jejich rodin. Brno: Statutární město Brno, 2012. Brno v minulosti a dnes.

[9]     Fremdenführer durch Brünn und Umgebung: nach den neusten Daten zusammengestellt. Brünn: A. Nitsch, 1874.

[10]   Brünner Zeitung. 43. Amtsblatt zur Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1868

[11]   Brünner Zeitung. 40. Amtsblatt zur Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1878

[12]   Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1875, roč. 1875, č. 229.

[13]   Festschrift zur Erinnerung an die Feier des fünfzigjährigen Bestandes der deutschen Staats-Oberrealschule in Brünn. Brünn: Schülerlade der deutschen Staats-Oberrealschule, 1902.

Autorka: Veronika Mačátová