Výlet do Bruselu? Byla to bomba!

Jak nás upozornili naši průvodci a pořadatelé zájezdu, Brusel nás přivítal typicky: deštěm a dlouhými kolonami. Na večeři jsme bohužel kvůli tomu přijeli o hodinu později, ale i tak nás pan europoslanec Tomáš Zdechovský srdečně přivítal, což vzhledem k jeho přeplněnému programu určitě nebyla maličkost. Nejen to, provedl nás i historickým srdcem města (na obrázku radnice Bruselu) a doporučil obchody s čokoládou :-) Další den bylo na programu dobrodružné dobývání budov Evropské unie. Za sedmero security pointy a devatero sekuriťáky byla uskutečněna návštěva parmalentaria, tedy muzea dějin Evropské unie a příčin vedoucích k jejímu vzniku. Následoval oběd v jídelně v jedné z budov unie a následně diskuze se dvěma zahraničními europoslanci v sídle Rady EU. Původně to měl být český „speaker“, který však nemohl za námi přijet. Přišli proto dva stálí zaměstnanci Rady, z Rakouska a Německa, jejichž jména se nám však zpětně nepodařilo dohledat. Oba mluvili dobře anglicky, takže jsme jim bez větších problémů rozuměli. Vysvětlovali nám princip fungování Evropského parlamentu a Rady EU a ptali se, proč si myslíme, že EU vznikla, a co je jejím hlavním významem. Odpovídat bylo trochu horší, protože běžný student přece jen nemá zásobu anglických diplomatických výrazů a názvů orgánů EU. Nakonec jsme se shodli na tom, že spolupráce, ať už ekonomická, společenská nebo jakákoliv jiná, je velice důležitá. Právě proto by mělo něco jako EU existovat, vždyť do jejího vzniku se státy Evropy staraly jen o sebe, což často končilo válkami. Po skončení jsme se přesunuli do budovy Parlamentu EU, kde jsme měli krátké povídání s europoslanci Tomášem Zdechovským, Pavlem Svobodou a slovenským Miroslavem Mikolášikem. Pověděli nám o tom, jak se oni sami stali europoslanci a bavili jsme se o současných problémech unie, například o brexitu či o sporech s Tureckem. Podívali jsme se i na plenární zasedání Parlamentu EU, kde se právě řešila otázka rybolovu v Baltském moři. Pan europoslanec Zdechovský následně poukázal na jednu z častých výčitek veřejnosti vůči Parlamentu, a to častou nízkou účast europoslanců na zasedáních. Musíme uznat, že i nás překvapilo těch něco přes dvacet obsazených křesel z celkového počtu 751 míst. To proto, že se zasedání účastnili právě ti, kdo k tématu měli co říct. Tito poslanci mají dvě minuty na svoji řeč, je jich určitý počet a z jednání jsou pořízeny záznamy a zápisy. Každý europoslanec se následně srozumí se shrnutím z jednání a může tak hlasovat. Večer jsme vyrazili do centra Bruselu koupit čokoládu, pivo (které můžou pít v Bruselu mladiství starší šestnácti let :-) ), a vafle k večeři. Dokonce jsme se v jedné hospodě blízko hotelu toho večera bavili s jedním Angličanem, který nás tak nějak zatáhl do diskuze ohledně otázky rozdělení EU a Británie. Také on nechtěl, aby se jeho země odtrhla od Evropské unie. Podle něj mnoho lidí z Anglie chce odtrhnutí z ekonomických důvodů, hlavně kvůli podnikání či vysoké neinformovanosti obyvatel. Poslední den jsme navštívili budovu Stálého zastoupení ČR při EU, kde nás již u vchodu zaujala kamenná deska k poctě nejznámějšího Čecha Járy Cimrmana. Zaměstnanci Stálého zastoupení ČR hlavně zajišťují komunikaci mezi naší zemí a EU a připravují jednotlivé návštěvy našich politiků. A pak už nás čekala jen asi dvacetihodinová cesta zpátky do Brna. Celkově byl tento zájezd jak zábavný, tak zajímavý. Všichni, se kterými jsme se bavili, se nehledě na téma, které probírali, dostali k otázce obyvatel EU a jejich nízké informovanosti či dokonce vysokému nezájmu, což je jedním z velkých problémů unie.  Rakouský zaměstnanec Rady se nás ptal, co by odpověděli lidé v Bruselu, velice multikulturním městě, kdybychom se jich zeptali, kdo jsou. Podle něj bychom dostali různé odpovědi: Maďar, Francouz, Němec, Belgičan… a velice málo lidí by odpovědělo Evropan. Tomáš Zdechovský nám zase řekl, že záznamy z jednotlivých jednání Parlamentu jsou veřejně dostupné na internetu,a a z půl miliardy obyvatel unie je průměrné zhlédnutí okolo tří set. A možná hlavně proto jsou pořádány tyto zájezdy. Kdyby se vám tedy příště poštěstilo a naskytla by se vám příležitost takto Brusel navštívit, neváhejte. Alespoň se tak o něco málo sníží nezájem a pasivita ze strany občanů unie a v budoucnu tak budeme moci společně rozhodnout o nejdůležitějších otázkách naší budoucnosti a naší planety. Jo, a jen tak mimochodem, přemýšleli jste už někdy o tom, jak vzniklo slovo „brusle“? Autor: Jiří Horák, 3.B