Florbalové středoškolky, které se konaly letos v dubnu, konečně přinesly díky našim klukům medailovou radost. Nejprve jsme museli odehrát 3. 4. 2024 základní skupinu, kde jsme postupně porazili tři florbalově no name školy, ale na to se historie ptát nebude. Touto fází soutěže jsme tedy prošli doslova jako nůž máslem. Naprosto jasná vítězství a kluci vše zvládli bez inkasovaného gólu, což byla taková malá třešeň na dortu. První místo ve skupině nám zaručilo postup do finálového turnaje, který o týden později organizovala ISŠ automobilní v Brně na Křižíkově ulici. Zde už šlo opravdu do tuhého a bylo jasné, že zkříží zbraně 6 TOP středních škol z Brna. Systém soutěže byl následující. Nejprve boje ve dvou tříčlenných skupinách a první dva týmy pak spolu hrají do kříže semifinále. Následuje utkání o bronz a na závěr finále. Jen je třeba ještě připomenout, že jednotlivá utkání se hrála pouze na 15 minut a poslední minuta se hraje čistý čas. Jde tedy o takovou sportovní rychlovku.
Naši reprezentanti nejprve porazili tým gymnázia Elgartova 3:0 a dále jsme si v naší skupině poradili i s Bigy, které jsme udolali 2:1. Brána do semifinále byla tedy dokořán otevřena. Tam nás už ale čekal trošku těžší kalibr, a to obávaná stavební průmyslovka z Kudelky. Našlapaný tým plný kvalitních hráčů rozhodně budil respekt. Hned úvodu jsme trošku smolně inkasovali nečekanou a dost laufovou střelou nazdařbůh z backhandu, která zaplachtila do šibenice naší branky. Pak jsme sice ještě vyrovnali na 1:1 a vypadalo to na slibnou otočku. Ta se ale nekonala a na konci utkání svítilo na ukazateli skóre 2:4 a bylo nám souzen „jen“ zápas o třetí flek. Tyto duely bývají často dost demotivující a unavené, protože oba soupeři jsou většinou frustrovaní prohrou ze semifinále, a tak trošku chybí chuť hrát a pořádně bojovat. Naštěstí se našemu širokému realizačnímu týmu podařilo manšaft patřičně nabudit a byly i pochopitelně vypsány vysoké prémie za zisk pódia. A taky jsme určitě chtěli svým výkonem nechat zapomenout na vlažné až tragické vystoupení na florbalovém turnaji Subterra cup. Ten se konal někdy na přelomu roku a my si tam vybrali hodně slabé chvilky, hráli opravdu tužku a totálně to posr… Naštěstí už je to za námi a bronzové utkání s Bigy jsme zvládli. Bylo to nahecované, dřeli jsme, nechybělo tam ani pověstné srdíčko. Vedli jsme 1:0, ale pak jsme se mírně zasekli a nechali soupeře vyrovnat. V dalším průběhu se hra přelévala ze strany na stranu, ale v koncovce jsme prokázali naštěstí větší kvalitu, vůli a trošku jsme měli i kliku, protože i ta k florbalu patří. Zhruba 7 vteřin před závěrečným klaksonem rozhodl pohotovou střelou kapitán týmu Vojta Horák a bronz byl doma. Na závěr je na místě ještě zmínit malý příběh původního kapitána Jiřího Dorazila. Ten patřil jako správný srdcař k našim nejlepším hráčům. Celý tým táhl, dařilo se mu, bojoval, no prostě skvělá florbalová práce. Jenže při jednom střetu s protihráčem hned v úvodním špílu spadl tak nešťastně na palubovku, že si vykloubil prostředníček na ruce (téměř pravý úhel, a to fakt nechceš). Na místě bohužel nebyl žádný týmový lékař, jen plno radílků, a tak se muselo volat 155 a pro našeho studenta přijela „houkavá“. Záchranáři s lékařem byli naštěstí velice ochotní a vstřícní, kapitána bleskurychle odvezli, opravili mu prst do původní polohy a Jirka pak ještě stíhal na lavičce naše utkání o bronz. Tento nepříjemný moment celou partu ještě více stmelil a stal se takovým dobrým motivačním faktorem. Studentům patří velký dík za skvělou reprezentaci školy a na úplný závěr už jen náš klasický pokřik Váámóóós Křenka!!
Sestava: Jiří Dorazil, Viktor Slezáček, Jan Morávek, Josef Koch, Lukáš Hrubý, Igor Konstant, Lukáš Slezák, Matěj Zahradník, Vojtěch Horák, Jakub Kříž, Václav Hnaníček. Realizační tým: Marek Jüttner, Tomáš Drobek a já...
Igor Pánek