21. 6. 2018
1. a
Prvním ředitelem II. české reálky (tzn. prvním ředitelem našeho ústavu) byl František Šujan (* 1859 – † 1944). Byl ředitelem od roku 1907 do roku 1925. Často je zmiňován jako zanícený historik, protože je autorem 140 prací z moravských a brněnských dějin. Jeho aprobace však byla širší – na Filozofické fakultě české univerzity v Praze vystudoval kromě dějepisu i zeměpis a češtinu.
Byl členem mnoha spolků – od Musejního spolku brněnského až po Královskou českou společnost nauk. Zajímalo ho nejen řízení školy, ale i studenti, kteří do ní chodili. Vzhledem k tomu, že mnoho z nich pocházelo z chudých poměrů, byl pod jeho vedením založen fond, do kterého přispívali i pedagogové, aby ty nejchudší podpořili. Zasloužil se o stavbu nové budovy II. české reálky v Brně na Křenové ulici. V roce 1969 mu byla odhalena pamětní deska na schodišti našeho gymnázia.
Zdroj fotografie: Památník vydaný na oslavu pětadvacetiletého trvání II. státní československé reálky v Brně. Brno, 1932.
2. c
PhDr. Josef Trávníček (* 1970 – † 2014) byl zástupcem ředitele na našem gymnáziu. Jeho aprobací byl český jazyk a dějepis. Literaturu i historii uměl podat velmi zajímavě a s velkým množstvím podrobností. Mnozí na něj nevzpomínají jenom jako na pedagoga, ale hlavně kvůli jeho srdečnosti a lásce k lidem. V Líšni nejenom bydlel, ale také Líšní žil. Zajímal ho národopis, organizoval Líšeňské hody. Byl dlouholetým vedoucím národopisného souboru Líšňáci. Na jeho počest byly pojmenovány Národopisné slavnosti Františka Svobody a Josefa Trávníčka (v Brně-Líšni) a jeho jméno nese jedna z pětičlánkových tramvají 13T pokřtěných 22. prosince 2016. Také naše škola si jej připomíná pamětním kamenem umístněným na dvoře gymnázia.
Zdroj fotografie: www.vlisni.cz (Edita Zerrichová)
3. d
Novogotická stavba na Křenové 34 je už více než 100 let svázaná s rodinou Kačmaříků. Na snímku pod textem vidíte reklamu z roku 1930. Tehdy obuvnická firma prokázala provázanost se školstvím, když tento inzerát zadala do almanachu připomínajícím padesát let 1. české státní reálky v Brně, jejíž první budova stála na Křenové 36.
Zdroj fotografie: BĚLAŘ, Antonín. První česká státní reálka v Brně 1880-1930: památník vydaný u příležitosti 1. padesátiletí ústavu. Brno, 1930.
4. c
Vzhledem k tomu, že budova bývalého cukrovaru se rozpadala a pro učení nebyla vhodná, byly už od 80. let 19. století snahy nahradit ji budovou novou. To se ale povedlo až pět let po vzniku II. české reálky. Druhá fáze stavby budovy byla dokončena v roce 1912.
Zdroj fotografie: autorka článku
5. b
6. d
Karyatida je ženská postava, která v architektuře slouží jako venkovní ozdoba budovy, ale zároveň většinou plní i nosnou funkci sloupu. Naše dvě sochy původně zdobily vchod do administrativní a obytné budovy cukrovaru Johanna Putterlika z roku 1847. Jejich autorem je Hans Gasser, sochař z Vídně, který se nechal inspirovat Zaunerovým portálem vídeňského paláce Pallavicini.
Poté, co budovu koupil stát, a následně ji po pár letech zboural, byly tyto postavy pro svůj krásný vzhled zachovány a přesunuty jako okrasa na dvůr školy. Vzhledem ke stáří i estetické hodnotě jsou nyní památkově chráněné.
Zdroj fotografie: www.gymkren.cz/skola/virtualni-prohlidka-skoly/
7. b
8. a
Studijní zaměření se na naší škole mnohokrát a někdy výrazně měnila. Když škola vznikla, byla jako reálka zaměřena na přírodovědní obory a živé jazyky. Následovalo několik školských reforem a samozřejmě změn názvů. V roce 1985 nabízelo Gymnázium, Brno, Křenová 36 tyto studijní obory: Matematika a fyzika, Technická chemie, Stavebnictví a Ekonomika a organizace.
Zdroj fotografie: Střední školy: informace o denním studiu ve středních odborných učilištích, gymnáziích a středních odborných školách. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985.
9. d
Název Křenění byl vytvořen pro potřeby tohoto kvízu a není důkaz o existenci tiskoviny s tímto titulem. Nástěnné noviny Blesk vycházely v padesátých letech 20. století a usilovaly o výchovu žákovského kolektivu. Ve stejné době vydávala školská skupina Československého svazu mládeže nástěnné noviny Průkopník. Časopis Slovan se zrodil ve třicátých letech minulého století jako třídní časopis a postupně se vypracoval až na čtrnáctideník o 8 až 10 stranách v úctyhodném nákladu až 300 kusů.
10. c
Herec Jiří Dvořák známý rolí čerta Uriáše z pohádek Anděl Páně (2005) a Anděl Páně 2 (2016) maturoval na Gymnázium Křenová v roce 1985.
Zdroj fotografie: Snímek z filmu Anděl Páně (2005)
11. c
Nejdelší účtenka o celkové délce 5050 m, kterou slepili z jednotlivých prodejních účtenek studenti 3. D4 Gymnázia Křenová z Brna, byla zaevidována do České databanky rekordů 3. listopadu 2011 v prostorách rádia Evropa 2 v Praze.
Zdroj fotografie: RAFAJ, Luboš, Miroslav MAREK a Josef VANĚK. Česká kniha rekordů IV. Pelhřimov: Agentura Dobrý den, 2012.
12. b
13. b
