15. 2. 2022
Povedený sportovní příběh se začal psát snad už v říjnu 2021. Tehdy v době zrušení veškerých středoškolských her kvůli covidu za mnou přišel jeden nejmenovaný student V.P. ze 3.E s tím, že objevil soutěž, která se snad bude moci reálně uskutečnit. Tehdy to bylo něco jako malinká oáza v obrovské okolní poušti zákazů, restrikcí, nařízení apod. Po vyplnění nezbytných formalit, různých prohlášení, soupisek a všeho možného jsme se do tohoto středoškolského florbalového podniku úspěšně registrovali.
Zpočátku byla soutěž věkově omezena tak, že se týkala pouze 1. a 2. ročníků plus pár později narozených ze třeťáku. Koncem listopadu se ale na webových stránkách turnaje objevila pro nás skvělá zpráva, že pořadatelé povolili účast i starším sportovcům. Na našem gymnáziu to vyvolalo bouřlivé oslavy hlavně u maturantů, kteří tak dostali šanci a mohli si aspoň ještě jednou za náš ústav zahrát. Úvodní kola (městská + okresní) byla naplánována na první polovinu loňského prosince. Pro naše borce to byl čtvrtek 9. 12. 2021, kdy jsme sehráli úvodní 5člennou skupinu. Vše se konalo v bohunické hale na Tatranu a pouze vítěz této kvalitní partičky měl šanci na další postup. Rozlosování zápasů a především jejich průběh nakonec nečekaně zajistily skvělou gradaci celého dopoledne. Po odehrání podstatné části skupiny se situace vykrystalizovala následovně. O postupový bonus si to rozdá Křenka a Olomoucká.
Každý, kdo se trošku orientuje na středoškolské florbalové mapě Brna, ví, že je to pro nás tradiční a nesmírně těžký soupeř. Naposledy jsme ho po výborném výkonu porazili na klasických středoškolkách snad už na podzim 2019, kdy byl svět ještě relativně v pořádku. Ale jen těsně, doslova o prsa, 1:0. Co se ale událo na začátku prosince 2021 v chladné mírně opotřebované až vybydlené hale Tatranu, to si budeme pamatovat fakt dlouho. Po klasickém rituálu, kdy u branky v „naganském“ kolečku důvěry proběhlo pár taktických pokynů, se spustilo silné hromobití à la Křenová. Kluci na „Olmik“ doslova vlítli a soupeře jsme evidentně zaskočili. Příkladná bojovnost, obětavost, snaha poprat se o každý míček, prostě vše, čemu se dvěma slovy říká týmový výkon. Hráči z učiliště měli ve svém středu hned několik prvoligových hvězd, ale ty jim nebyly tentokrát nic platné. Soupeřův mrazivý a příliš profesionální přístup bez emocí (pracovně styl Pešán😊), tentokrát neměl šanci. Křenka soupeře zasypala kanonádou střel a konečný výsledek 3:0 hovořil jednoznačně pro nás. Bujaré oslavy a náš tradiční pokřik Vámos Křenka!!! jen dokreslily vítěznou radost a postup do vyššího levelu Subterra cupu. Na další kolo (už krajské) jsme museli dlouho čekat až do pátku 11. 2. 2022. Mezitím se odehrálo několik společných reprezentačních kempů, které měly za úkol udržet tým pohromadě a v bojové náladě. Je téměř zázrak, že v časech omikronu, karantén, izolací, prodělaných nemocí, běžných zimních rýmiček i dalších nástrah, se kapitánu družstva Gregymu a trochu i osudu podařilo přivést tým do krajského kola v plné a nezměněné sestavě. Tentokrát se hrálo v obrovské a poměrně nové hale VUT pod Palačákem, kde jsou k dispozici hned dvě regulérní hřiště (tzv. balení 2 v 1). Aréna byla i příjemně vytopena, což byl hlavně pro v tu chvíli nehrající družstva pěkný bonus. Byly nalosovány dvě pětičlenné skupiny, kde se o vítěze bojovalo systémem každý s každým. Našimi soupeři se staly školy ze Znojma, Hustopečí, Šlapanic a obávaná Jaroška, sok tradiční a hodně nemilovaný.
Po úvodním, trošku nervózním špílu se Šlapanicemi, které jsme nakonec přejeli 3:1, následovalo obávané Znojmo. Město okurek, vína a po pátku 11. 2. 2022 bohužel i trošku florbalu :-(. Celé utkání bylo nesmírně vyrovnané, oba gymply cítily, že se jedná zřejmě o rozhodující zápas ve skupině a každá větší i menší chyba by mohla být doslova fatální. Jen připomínám, že herní čas byl netradičních 1x17 min. Přibližně v polovině zápasu jsme sehráli pohlednou útočnou akci a poprvé skórovali. „Znojemáci“ však protestovali, že si náš hráč pomohl před střelou faulem a gól bohužel rozhodčí neuznali. Na této úrovni není zcela pochopitelně k dispozici ani VAR ani jiný systém Jestřábího oka. Zde platí ještě staré dobré nadčasové pravidlo, že rozhodčí má vždycky pravdu a zkrátka zápas pokračoval dále bez branek. Cítili jsme po tomto sporném verdiktu sudího mírnou ukřivděnost a frustraci, která v závěru ovlivnila zápas. Jeden z našich klíčových beků ve vypjaté herní situaci neudržel své emoce v kapse a poslal hlavního arbitra slušně řečeno „na párek“. Místo přísného napomenutí a důrazného upozornění hráče, které všichni za takového stavu a vzhledem k odehranému času asi čekali, přišla opravdu hodně ledová sprcha. Nemilosrdné vyloučení a nabídnutá šance soupeři těsně před závěrem rozhodnout duel. Hráči Znojma přesilovku zužitkovali a utkání jsme v samotném finiši ztratili. V tuto chvíli se florbalová banda z Křenky dostala do velké krize. Postupové šance se rázem snížily na minimum a naděje na první místo ve skupině a tím pádem šance hrát s vítězem druhé party o další level už existovaly spíše v teoretické rovině. A přitom turnaj v podstatě teprve před chvílí začal.
Naštěstí jsme měli dva zápasy pauzu a mohli jsme si po opadnutí emocí v klidu promluvit o dalším působení v soutěži. Bylo důležité udržet týmový spirit, vzít na vědomí fakt, že turnaj už nevyhrajeme, a vnitřně se naladit na bronzové placky. O motivaci v dalším zápase bylo postaráno tak nějak od přírody. Čekala nás totiž Jaroška, kterou porazit v jakémkoli sportu je pro skalního Křenováka opravdu obrovská výzva. S troškou nadsázky se jedná o populární městské derby typu pražských S, dále třeba Chelsea versus Arsenal, Real proti Atleticu nebo Líšeň x Zbrojovka, abychom pro názorný příklad nechodili zbytečně daleko. Bitva o Brno s tímto odvěkým rivalem nás dokonale vrátila do turnaje a hlavně to naše reprezentanty zase začalo bavit. Kvalitní, kompaktní, správně nahecovaný výkon nám asi po 10 minutách zajistil doslova pohádkové vedení 4:0. Křenka dominovala na všech postech a kluci z Jarošky chvílemi nechápali, co se kolem nich děje. Jenže utkání se postupně trošku zamotalo. My jsme za příznivého stavu podvědomě povolili a drcený, ale ne ještě poražený soupeř se prostě nechtěl vzdát. Nasadil taktickou variantu nepříjemného důsledného vysokého pressingu, a to přineslo své ovoce. Poměrně rychle snížil na rozdíl jediného gólu a v závěru zápasu bylo zaděláno na obrovské drama. Naštěstí jsme si poslední minutky pohlídali a boj už dotáhli ke třem bodům, tedy vítězství. Pak nás ještě čekala povinnost vyhrát v zápase s Hustopečemi. Při vší úctě k soupeři, chlapci z tohoto týmu byli spíše jen nadšenci a sportovní hobíci, a tím pádem bylo vše jasné. Celý turnaj jsme pak ještě chtěli zakončit skalpem Blanska, které skončilo druhé ve vedlejší skupině a hrálo s námi o bronzové medaile. Myslím, že klání o 3. flek bylo nádherným vyvrcholením naší dlouhé cesty celou soutěží. Oba týmy podaly fantastické výkony na hranici svých možností a rozpoutalo se parádní florbalové představení. Nesmírně trpělivá a přesná rozehrávka v obraně, rychlé protiútoky, velké množství tvrdých soubojů u mantinelu a pochopitelně buldočí nasazení Křenky i Blanska. Tedy vše, co k medailovému klání určitě patří. Hra se přelévala v obrovském tempu oběma směry a po úvodním vedení 2:0 se zápas dostal do vyrovnané koncovky 2:2. Tady se naštěstí florbalový bůžek mírně přiklonil ke Křenové a 15 sekund před závěrečným hvizdem benjamínek našeho týmu rozhodl o vytoužené výhře.
Dále vypukl už jen gejzír nespoutané radosti, taneček na závěr, který si nic nezadal se Stardance, hurónský řev a skvělá osvěžující endorfinová koupel. Kvůli těmto okamžikům se to všechno tak trošku dělá. Už kdysi jsem zmiňoval v některém pravěkém sportovním příspěvku, tyto stavy úplně nepopíšeš, neokecáš, nevysvětlíš, je třeba je PROŽÍT!!! Jsem strašně rád, že se nám to společně s manšaftem i v době covidového sportovního středoškolské temna zase jednou aspoň trošku povedlo. Pro takové dny stojí za to brzy vstát a pak jít pozdě spát. Bylo třeba totiž stihnout i závěrečnou tiskovku na Orlí, kde se musí rozebrat elektronická tužka, seznámit se s mangem, lesem a utužit sportovní kolektiv😊. I to neoddělitelně patří dle sportovních psychologů ke špičkovým týmům.
Klukům děkuji za vynikající reprezentaci naší školy! A kdo jsou ti úspěšní florbalisté? Sestava: Bery, Gregy, Marťas (4.C), Prochy (4.B), Puldič, Waldy (6.A), Poty, Ejdy, Marťas 2 (3.E), Mára, Honza (2.D), Juro (1.D), Drobeček, Pepi (1.B). VÁMOS KŘENKA…!!!!!
