1. 11. 2018
Tak se dostalo konečně i na nás. Přišlo to nečekaně, během září. Můžeme jet na zahraniční výlet do Rakouska a Německa! Na tři dny! A na tak krásná místa!
Sešlo se nás z různých tříd (3.B, 3.C, 3.D, 2.B, 2.C) 40 žáků. Jako dozor jely tři statečné paní profesorky O. Hladká (organizovala a provázela zájezd), P. Koryčánková a E. Valentová, a po celou dobu řídil hodný pan řidič. Výlet začal 10. října, kdy jsme se všichni VČAS dostavili na smluvené místo odjezdu. Tato neskutečně přesná dochvilnost se nás držela po celé tři dny.
První zastávkou byly Pohořelice, kde měla výklad paní profesorka Koryčánková o pochodu smrti. Každý měl možnost se na místě zamyslet, jak se na celou skutečnost odsunu Němců brněnskou Zbrojovkou dívá. Po chvíli jsme opět naskákali do autobusu a nadpoloviční většina z nás okamžitě usla. Mrzí mě, že jsem mezi nimi také nebyla, protože jim zpětně závidím, že se mohli probrat do takové nádhery. Další zastávkou byl totiž Melk. S celou svou parádou. Při prohlídce kláštera se nám tajil dech (někteří jedinci v podstatě nedýchali při pomyšlení na maturitní četbu během návštěvy tamější knihovny, která skýtá přes 10 000 svazků knih), výhledy byly nádherné a počasí ještě lepší.
Podle programu následovala prohlídka koncentračního tábora Mauthausen, kam bylo deportováno v letech 1941 až 1945 okolo 7 320 Čechů a Slováků. Každý jsme si areál prošli svým tempem podle toho, na co jsme se chtěli podívat.
Náladu jsme si jeli spravit do malebného městečka Hallstatt, jehož největším ziskem bude pravděpodobně cestovní ruch. Rakouskými kroji, kremrolemi, francouzskými palačinkami a dalšími věcmi k zakoupení, se to tam totiž jen hemžilo. Když se ale podíváte doprava, tedy pryč od této, ne úplně příjemné stránky města, spatříte něco nádherného. Se svou rozlohou 8,55 km² se tu pyšní Hallstätter See. U břehu jsme pozorovali labutě a nasávali příjemnou atmosféru. Jakmile jsme se dokochali a nakoupili si jídlo v místním supermarketu, odjeli jsme do Mondsee, kde jsme měli strávit první noc. Do městečka jsme se dostali zašera, a tak se nám neukázalo v plné své kráse. I tak na nás během večeře (v podobě kebabu) působilo mile.
Druhý den jsme se po snídani sbalili a vyjeli směr Bavorsko. Na plánu byla návštěva solných dolů v Berchtesgaden. Oblékli jsme se do pracovních overalů, nasedli do vláčku a vyrazili ve směru interaktivní prohlídky. Celý výklad byl v češtině, což jsme ohodnotili plusovými body. Dozvěděli jsme se spoustu nových zajímavostí o činnosti solných dolů. Několikrát byla během prezentací, ne tak skrytě, zmíněna značka Bad Reichenhaller Salz. Tento typ reklamy splnil svůj účel, protože si spousta z nás zmíněnou sůl po prohlídce zakoupila v obchodě se suvenýry. Pan řidič nás převezl na další destinaci, kterou bylo Orlí hnízdo. Tedy ne, že by nás vyvezl až úplně nahoru. O to se postaraly speciálně vybavené autobusy a pak Hitlerův zlatý výtah. Několik dalších okamžiků bylo poněkud matoucích. Jakmile si člověk uvědomil, co se mu pod jeho nohama odehrávalo několik desítek let zpátky, kdo tudy chodil, kdo si tu popíjel kafe a plánoval ovládnutí Evropy, bylo mu nepříjemně. Jenže potom jsme zvedli hlavu a spatřili něco překrásného. Nádherné výhledy, Königsee, Alpy a Salzburg jako na dlani. Jednoduše paradox. Než si tu skutečnost každý sám v sobě zpracoval, byl nejvyšší čas vyrazit zase o kus dál. Tentokrát vlastně celkem blízko. Přesněji ke Königsee, kde nás čekala opět milá atmosféra okolo velkého průzračného jezera. Bohužel nás zklamala absence loděk k pronájmu, a tak jsme si spravili náladu francouzskými palačinkami s nutelou. Opět jsme se včas sešli u autobusu a společně vyrazili do posledního města, tedy Salzburku. Po prohlídce Starého města jsme u Mozatova rodného domu dostali rozchod. Třetina z nás se o několik minut později potkala v bistru Burgerista, kde mají bezpochyby nejlepší burgery! Ubytování pro tuto noc bylo jen nedaleko od centra města.
V dopoledni posledního dne jsme se vrátili do Salzburku a spatřili jeho krásu za světla. Pořád stejně okouzlující. Navštívili jsme Mirabellgarten s výhledem na monumentní salzburský hrad. Na ten jsme se bohužel nepodívali, zato jsme strávili příjemný čas na náplavce podél řeky Salzach. Počasí nám opravdu přálo, sluníčko se nás drželo od samého počátku výletu. Poslední destinací bylo město na hranicích Rakouska a Německa, tedy Passau. Tam si každý sehnal nějaké jídlo (čtěte kebab), prošel si město a ještě si protáhl nohy před šestihodinovou cestou domů. A tak jsme naposled nastoupili do autobusu a vyjeli směr Brno.
Celý výlet uplynul neskutečně rychle. Zažili jsme krásné chvíle, viděli nádherná místa a hlavně jsme byli spolu zase jednou mimo školu.
Děkujeme vám, paní profesorky, za organizaci výletu a už se těšíme, kam zase příště vyrazíme:)!
Autorka textu: Alžběta Kocmanová, 3.B Autoři fotek: Michaela Rohovská, Alžběta Kocmanová, Ondřej Kawulok
