6. 1. 2010

Gymnázium Křenová

Kupec benátský aneb sexta v Praze

[pe2-gallery class="gallery alignleft" ] [/pe2-gallery]    Po dlouhém plánování a připravování závěrečného divadelního výletu, o kterém snad žádný profesor nevěstil nic dobrého - je to přece jen TA sexta - jsme se v čele s odvážnou paní profesorkou Audyovou vydali poznávat krásy kultury města pražského. Paní profesorka nás k našemu velkému nadšení uvolnila z vyučování dříve (ani tak jsme ovšem neunikli písemce z matematiky a z českého jazyka), tak, abychom stihli vlak - při cestě zpět už to tak snadné nebylo.     Inu, na nádraží jsme se srazili víceméně všichni včas, až na jednoho či dva takové ty tradiční opozdilce, po menším dohadování jsme se rozházeli do kupéček a už to jelo. Po cestě nás paní profesorka často kontrolovala pod zástěrkou přátelských návštěv (ale my se samozřejmě nenechali obalamutit ) a my jí nahlásili, pro jaký program na další den jsme se rozhodli - zda pro muzeum čokolády, hudební výstavu nebo výstavu děl pana Josefa Čapka.     Na Hlavním nádraží jsme se na chvíli zasekli. Pánské osazenstvo naší jedinečné a výjimečné hudební poloviny 6.A8 šlo koupit 18 jízdenek na ta jejich metra a tramvaje a s pomocí orientačního smyslu paní profesorky a chodící mapkou (má maličkost) jsme se úspěšně přemístili do nedalekého penzionu Tara, kde už nás očekávala velmi příjemná majitelka. Rozebrali jsme si klíče od bytů upravených pro nocleháře, ve velké rychlosti jsme se převlékli, zkrášlili a divadelní výprava hochů v kvádrech (která jim mimochodem velmi sluší) a něžného pohlaví v lodičkách (které nebyly v těch lednových mrazech úplně nejlepší volbou) se snadno přemístila k onomu slavnému Stavovskému divadlu.     Šli jsme si dovnitř vyzvednout lístky a hned aktivně prohodit pár slov s neskutečně „příjemným“ personálem. A jelikož jsme měli asi půl hodiny do začátku, paní profesorka nám nabídla prohlídku s menším povídáním, avšak my (s jinak obrovským zájmem o kulturu) jsme po namáhavém a uběhaném dni neodolali volání hladových žaludků, které věděly, že na nedalekém Václavském náměstí je plno pochoutek čekajících přímo na nás. Tak jsme v rychlosti „zblajzli“ palačinky a bramboráky (na chudé studentské poměry) za vysoké pražské ceny a utíkali zpět. V šatnách jsme uložili věci a posedali si na svá místa na galerii. V první půlce Shakespearova Kupce benátského jsme mohli spíše poznávat hlasy známých herců, v druhé půlce už jsme herce jako pana Dolanského, pana Štěpničku či mladého Vojtěcha Kotka poznávali i po vzhledu - vychytrale jsme vyhlídli volná místa dole v hledišti. Při konečné děkovačce po skvělém představení nás táhl zvyk povstat a tleskat víc, avšak Pražáci jsou asi poněkud pasivnější diváci a my už je nechtěli dráždit.     Po cestě „domů“ jsme poseděli v Rozjeté žábě, která nás pohostila podle nápojového lístku „horkou hruškou“, která vypadala a chutnala spíš jako rozvařená výživa. Zhodnotili jsme představení, probrali plán na další den a přešli přes silnici k penzionu. Paní profesorka nás ještě všechny zkontrolovala a šli jsme spát.     Ráno nás na jednom z našich pokojů čekala obrovská a výborná snídaně, dokonce i s čerstvým pečivem, pro které museli hoši ráno zajít – předchozí noc ho totiž všechno snědli. Pobrali jsme všechny své věci, poděkovali a rozloučili se s paní domácí a vyrazili směrem k Pražskému hradu, kde se v jízdárně konala výstava Josefa Čapka. Myslím, že můžu za nás všechny říct, že byla velmi pěkná.     Po výstavě jsme si smskami koupili jízdenky a spěchali na nádraží, na které jsme, jak už jsem na začátku naznačila, nedorazili úplně včas. Avšak vlak jsme si doběhli, asi třikrát prošli tam a nazpátek při hledání správných míst uvedených na místence a zasedli v jídelním voze, kde příprava salátu trvala dvě hodiny. Nezazlíváme to panu mladému kuchaři, byl na takový nával studentů sám. Ve zbytku času jsme s paní profesorkou vybrali jméno pro miminko a radovali se nad krásně vyvedeným lednovým výletem do Prahy, když v tom jsme zahlédli skrz okna to naše krásné domácí Brno...

Sára Al Masani

[pe2-gallery class="gallery alignleft" ] [/pe2-gallery]

Zatím nebyly vloženy žádné fotky.