Návštěva pivovaru

Pivo bývá často zmiňováno jako náš národní nápoj. Abstinenti by s tím možná nesouhlasili, ale faktem zůstává, že pivovarnictví bylo a je důležitou součástí české kultury.

Ať to vezmeme z biologického hlediska (práce kvasinek) nebo z chemického (přeměna sacharidu na alkohol) je tato exkurze vítaným zpestřením konce třetího ročníku. A tak 14. června třída 3. E navštívila pivovar Starobrno. Ačkoliv název tohoto pivovaru by mohl evokovat českého vlastníka, tento pivovar patří pod koncern Heineken. Pravdou ale zůstává, že veškeré suroviny jsou české a daně platí v České republice, jak nám zdůraznil náš vlastenecký průvodce.

Procházku po pivovaru jsme zahájili v zasedací místnosti, kde jsme byli seznámeni s historií brněnského pivovaru. Zejména jsme byli zaujati životními osudy pivovarnického sládka Františka Ondřeje Poupěte, který je jednou z nejvýznamnějších postav v historii českého piva. Tento průkopník z Českého Šternberku pozvedl výrobu piva na skutečně odbornou úroveň. Zavedl metody pro stanovení jakosti sladu a chmele.

Odtud jsme se vydali do varny. Tady na nás kromě velkého tepla a lesknoucích se varných nádob čekali i vzorky žateckého poloraného červeňáku (to je typ chmele zodpovědného za hořkost a aroma). A, jak řekl náš průvodce, je to nejvyhlášenější chmel na světě. I ječmen je český, pochází z Hané.

Poté, co jsme se přehřáli v plně automatizované varně, jsme všichni uvítali možnost zchladit se u cylindrokónických tanků. 8° C bylo příjemným návratem našeho těla k normální teplotě. Chlad udržovaný amoniakem neovlivnila ani plamenná řeč našeho průvodce o tom, jak je pivo zdravé a jak pomáhá a chrání mužské i ženské tělo bez rozdílu.

Nejzajímavější částí pro nás asi byla balírna. Ačkoliv veškeré výrobní pochody piva jsou složité a bezesporu zajímavé, jsou však také pečlivě uzavřené do nádob, varen či tanků, takže v konečném důsledku není samotná výroba vidět. Kdežto v balírně jsou všechny pochody transparentní a viditelné od začátku, kdy se z malých výlisků vyfukují plastové lahve, po plnění lahví, balení do balíků a uspořádání do palet.

Cestou dolů k vrátnici jsme prošli kolem pětimetrových zásob sudů a než jsme se nadáli, stáli jsme po hodině a půl zpátky na stejném místě, odkud jsme vyšli. Snad tedy nad sklenicí piva studenti odteď nejen zapomenou na starosti a trápení života, ale vzpomenou si i na biologii a chemii, kterou už od příštího roku nebudou navštěvovat.

Autorka: Veronika Mačátová