27. 5. 2016
Když jsme se přihlašovali do výměnného pobytu, byli jsme natěšení a plní entuziasmu. Když se však výměna blížila, tyto pocity vystřídal strach a nervozita. Co když nebudeme mít o čem mluvit? Co když budou divní? Při cestě domů a při prvních slovech byli někteří z nás za volantem tak nervózní, že jsme málem netrefili domů (..ehm!). Po dalším seznamování a společné návštěvě restaurace však veškerá nervozita opadla a celkem rychle jsme si padli do noty a stali se z nás přátelé.
Program jsme odstartovali hned první den návštěvou opery Turandot v Janáčkově divadle. Druhý den záležel čistě na nás, každý vymyslel pro svého nového kamaráda vlastní program. V pondělí jsme pak šli na procházku po Brně se zastávkami u různých památek, doplněných o výklad každého z českých studentů. V úterý jsme absolvovali společnou hodinu fyziky, ve které pár z nás a pan profesor Kaňa předvedlo fyzikální pokusy s popisem a vysvětlením ve francouzštině. Tyto pokusy byly vyplněny smíchem ze strany francouzských studentů. Opravdu netuším proč…
Ve středu jsme se vydali na prohlídku Punkevních jeskyní, kterou jsme si, myslím, všichni užili. Ve čtvrtek jsme navštívili VIDA centrum. Zvládli jsme se náramně pobavit a zároveň nešťastně poničit některý z vystavených exponátů nebo pomůcek asistentů VIDA centra při demonstrování naší síly. Tyto nehody byly klasifikovány jako porucha materiálu. Odpoledne nám francouzští studenti předvedli své představení nacvičené při hodinách divadla. Osobně jsem byl jejich dramatem unesen. Po divadle jsme si šli užít náš poslední společný večer. Týdenní program jsme zakončili prohlídkou Mohyly míru a nákupem suvenýrů.
Je až neskutečné, jak tento týden rychle utekl a jak se z několika cizích lidí mohou během pár dní stát docela dobří přátelé. Nyní nám už nezbývá nic než čekat a těšit se na druhou část výměny ve Francii.
Autor: Filip Čapka, 3.C