1. 4. 2016

Gymnázium Křenová

Geografická exkurze do Hranického krasu

Kolem deváté vystupujeme z vlaku ve stanici Teplice nad Bečvou, kde nás přivítá chlad a zatažená obloha. Na plánu máme poznávání Hranického krasu, a tak si jen toužebně přejeme, aby nám vysvitlo sluníčko. Naše první zastávka je u Kropáčova pramene, kde ochutnáme zdejší kyselku, což je termální minerální voda s vysokým obsahem oxidu uhličitého. V areálu lázní Teplice nad Bečvou se nachází i jediné aragonitové jeskyně České republice – Zbrašovské aragonitové jeskyně, kam míří naše další kroky. Na návštěvnické trase posloucháme zajímavý výklad průvodkyně, z nějž se dozvídáme, o vzniku „gejzírových“ krápníků, které jsou společně s „koblihovou“ výzdobou stěn jeskyní a minerálem aragonitem zdejší unikát. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým, což nám průvodkyně dokazuje pokusem s hořícím plamenem, který pár metrů pod námi nadobro zhasíná. V jeskyních jsme se trochu zahřáli, a tak můžeme vyrazit k našemu dalšímu cíli, Hranické propasti. Opět procházíme zdejším nádražím a po turistické značce stoupáme vzhůru. Je to druhá nejhlubší zatopená propast na světě a k prvenství jí schází jen pár metrů, které se potápěči ve velkých hloubkách snaží naměřit. Na výzkumu spolupracuje rovněž mezinárodní tým pod projektem National geographic. Hloubka suché části propasti je 69,5 m. Na dně se nachází zelené jezírko, pod jehož hladinou zatím nezjistili konečnou hloubku. Obdivujeme toto dílo přírody, fotíme a žasneme. Hranická propast stejně jako Zbrašovské aragonitové jeskyně vznikla hydrotermálním krasověním, tzn. rozleptáváním vápenců teplými kyselkami vystupujícími z nitra masivu po puklinách směrem k povrchu. Když se dosyta na propast vynadíváme, vydáváme se po červené turistické značce, která vede přírodní rezervací Hůrka směrem k Hranicím. Ukazujeme si velký závrt i zbytek původních porostů typických tuto geografickou oblast. Cestou se nám objevují zajímavé výhledy na údolí řeky Bečvy a přilehlé lázně.

V centru Hranic plníme řadu úkolů, přičemž se seznamujeme s historií tohoto města i blízkého okolí. Jako poslední bod programu vystupujeme na věž městské radnice, odkud se nám otvírají široké výhledy na Moravskou bránu, tok řeky Bečvy a Oderské vrchy. Pod námi je náměstí jako na dlani a kolem něj úzké, dlouhé středověké domy. A pak už sedáme na vlak, který nás odveze zpátky do Brna. Vracíme se trochu zmrzlí, ale obohaceni o nové zážitky.