„Cesta do pravěku“ – historická exkurze

Poslední zářijový den se vypravila celá 1.B doplněná sedmi statečnými ze 3.A do pravěku. Pro tyto třídy je to v dějepise aktuálně probíraná látka, a pokud existuje možnost některé věci vidět na vlastní oči, přímo si je osahat a vyzkoušet, měla by se využít.

Nejblíže by to bylo asi pod Pálavou, v Dolních Věstonicích, ale tam stavba nové expozice o lovcích mamutů vázne, proto jsme se vydali daleko do východních Čech, až za Hradec Králové, kde ve vísce Všestary stojí nedávno zprovozněný Archeopark pravěku. V péči ho mají mladí nadšenci vzešlí z hradecké univerzity, kde se v rámci studia archeologie věnují i oboru „experimentální archeologie“. Ta se pomocí pokusů snaží zjišťovat, jak lidé v pravěku mohli ledacos vyrobit a kolik to zabralo času. Úspěšně pravěké artefakty a vůbec způsob života napodobují a své vědomosti předávají dalším zájemcům o nejstarší historii, respektive prehistorii.

Než jsme se však přenesli do pravěku, udělali jsme si malou zastávku v 19. století, konkrétně v létě roku 1866, kdy se kousek u Hradce Králové odehrála jedna z největších bitev té doby mezi Pruskem a Rakouskem. Kousek od Všestar totiž leží i obec Sadová, respektive Chlum, kde je k této významné bitvě vybudováno muzeum a rozhledna, odkud je možné pozorovat nejen krajinu, kde se bojovalo, ale zahlédnout i v dálce se tyčící Krkonoše. Příští rok (3. července 2016) se bude připomínat 150. výročí od konání bitvy, která postrčila vítězné Prusko ke sjednocení Německa (1871) a naopak poražené Rakousko (s mnoha padlými českými vojáky) nasměrovalo ke vzniku dualistické monarchie Rakousko-Uhersko (1867).

Hlavním cílem jednodenní exkurze byl však Archeopark pravěku, kde na nás čekali dva průvodci. Rozdělili jsme se do skupin a čekal na nás více než dvouhodinový program. Ten byl rozdělený na vnitřní a venkovní expozici. Uvnitř jsme viděli videoukázky experimentální archeologie, potěžkali jsme si v rukou různé pravěké předměty (sekery, sekeromlaty, srpy, meče aj.), dozvěděli se spoustu zajímavostí a absolvovali jsme prohlídku výstavních prostor, které jsou symbolicky rozdělené do tří podlaží, a to jako podsvětí v přízemí, život v pravěku v prvním patře a nebe v patře druhém). Ve venkovní expozici bylo možné vidět skutečné čluny vydlabané z jednoho kmene, na kterých experimentální archeologové podnikali plavby po Středozemním moři, a dále nejrůznější stavby z období neolitu či doby bronzové a železné. Nechyběl ani tajemný kruhový rondel, který nejspíš sloužil k nejrůznějším obřadům, nebo různé typy pohřebišť. Mohli jsme se projít dlouhým neolitickým domem a vyzkoušet další praktické věci: broušení kamenné sekerky nebo přímo sekání s ní, drcení obilí zrnotěrkou, kopání s dřevěnou motykou a nejoblíbenější aktivitou bylo nakonec házení dřevěným oštěpem na mamuta (do balíku slámy). Na živého mamuta si už sáhnout nelze, ale pohladit malé kotě potěšilo mnohé stejně asi víc.

Cesta do pravěku se tedy vydařila, následovat by příště měla (chrono)logicky cesta do starověku. Tak popřemýšlíme a uvidíme, kam vyrazíme příště …