Exkurze na židovský hřbitov v Brně

Dne 16. 6. 2015 jsme s dějepisným seminářem navštívili židovský hřbitov v Brně – největší židovský hřbitov na Moravě a prý jeden z nejkrásnějších v Evropě. Exkurze byla velmi poutavá, od paní profesorky Magdaleny Klímové jsme se dozvěděli spostu zajímavostí. Teď už víme, že dříve se židovský hřbitov nacházel u Hlavního nádraží v místech, kde dnes stojí vlakové nádraží. Židovská brána, která stávala poblíž dnešního občerstvení KFC, byla jedinou cestou, kudy směli Židé vstoupit do Brna. Jenže tento hřbitov zanikl se synagogou i s židovskou čtvrtí po roce 1454, kdy Ladislav Pohrobek vydal příkaz k vyhnání Židů z Brna.

 Poté, co se po roce 1848 mohli Židé vrátit po čtyřech staletích zpět do Brna, vznikl v katastru Židenic v roce 1852 Židovský hřbitov. Na něm je v dnešní době pohřbeno přibližně 11 000 zemřelých, ale asi jen 9 000 z nich má náhrobní kámen.

 Hřbitov je obehnán kolem dokola cihlovou zdí vysokou asi dva metry a je rozdělen do čtyřiceti hřbitovních oddělení, které se dále dělí na řady, kde každý hrob má své číslo. Díky těmto popiskům jsme mohli snadněji najít náhrobní kameny, na které jsme se chtěli podívat – například na náhrobek Emila Tugendhata; novináře Heinricha Landesmanna, autora tzv. Lormovy abecedy pro hluchoslepé; funkcionalistických architektů Ernsta Wiesnera a Otty Eislera nebo herce a režiséra Huga Haase.

Některé velké náhrobky patří celým rodinám, jiné například obětem koncentračního tábora v Osvětimi.

Díky dobročinnému projektu 807 hrobů holokaustu se podařilo vybudovat také náhrobky na dříve neoznačených hrobech, v nichž leží Židé, kteří za 2. světové války zemřeli v Brně dříve, než by byli transporty odvezeni do vyhlazovacích táborů. Na náhrobcích jsme si mohli prohlédnout židovské symboly, z nichž nejčastější byla nádoba v podobě džbánu či vázy – tzv. levitská konvice, žehnající ruce nebo židovská hvězda.  Dále na náhrobcích často stojí znaky pěti písmen – zkratky pěti slov znamenajících přání věčného života a hebrejská písmena značící nápis ,,zde leží“. Pouze asi na třech náhrobcích jsme našli fotografii zesnulého.

Nejzápadnější strana hřbitova, která je nejstarší, dnes vypadá trochu opuštěně – náhrobky i cesty jsou zarostlé popínavými rostlinami a atmosféra působí spíše temně až strašidelně. Na východní straně jsou náhrobky novější a udržovanější. Celé místo působí klidně a vzdušně. Myslím, že exkurze pro nás byla přínosná, a prohlídku hřbitova bych každému doporučila.

Dominika Brodecká, 3.C

Více  fotografií naleznete zde.