Přednáška o počítačové lingvistice

Možná se divíte, zda lze počítače a jazykovědu vůbec klást vedle sebe. Vždyť to přece nemůže jít dohromady: čeština a kompl? Vězte a věřte, že to možné je. Navíc jde o regulérní studijní obor, který v Brně nabízí v bakalářském i magisterském cyklu studia Ústav českého jazyka Filozofické fakulty MU ve spolupráci s Centrem zpracování přirozeného jazyka Fakulty informatiky MU. Má políčeno především na ty, kteří mají rádi češtinu a nebojí se počítačů nebo mají rádi počítače a nebojí se češtiny.

 
8. ledna 2015 zavítal na naše gymnázium tým vysokoškolských pedagogů pod vedením paní docentky Zdeňky Hladké z Ústavu českého jazyka FF MU, která je odborným garantem této moderní a nově se rozvíjející disciplíny (na filozofické fakultě byla oboru přidělena zkratka PLIN – a to měkké „i“ je prosím správně). Paní doc. Hladká se rozhodla podniknout se svými kolegyněmi „spanilou jízdu“ , jak se sama vyjádřila, do několika vybraných brněnských gymnázií, aby zájemcům ze třetích a čtvrtých ročníků počítačovou lingvistiku prezentovaly (ypsilon v přísudku se vztahuje na samé kolegyně v podmětu, ale zejména na fakultě informatiky působí prý i mnoho mužských kolegů).

 
Fakultu informatiky při prezentaci však zastupovala rovněž žena, paní Nevěřilová (na fotografii), která představila obor ze svého pohledu počítačového experta na zpracování přirozeného jazyka. Na konkrétních příkladech ukazovala, jak každodenně využíváme při práci s počítači či chytrými telefony výsledky práce počítačových lingvistů. Jde např. o známé korektory pravopisu či gramatiky v textových editorech, jde o „našeptávače“ slovních spojení při zadávání do různých internetových vyhledávačů, jde však i o mnohem náročnější výstupy jako jsou strojové překlady.

 
Společným cílem lingvistů a informatiků je naučit počítače rozumět přirozenému jazyku. To je však pro počítače často nadlidský (vlastně „nadpočítačový“) úkol, především kvůli víceznačnosti jazyka. Na praktických příkladech to dokládala paní docentka Osolsobě. Pokud se má např. počítač vypořádat s češtinou bez diakritických znamének, má u takového slova MAZ hned tři možnosti: jednak může jít o pouhý „maz“ (ušní), taky to může být rozkazovací způsob „maž“ od slovesa mazat, případně podstatné jméno „máz“, které dříve udávalo míru piva. Takových dvojiček a trojiček  napadne člověka možná dost, hůře už se hledají čtveřice či pětice slov, kdy čárka či háček rozhodují o jiných významech. Ale i takové případy jsou, a pokud někdo na nějaký pěkný příklad čtyř či více slov přijde, může to odborníkům na počítačovou lingvistiku zaslat ke kontrole (www.pocitacova-lingvistika.cz). Pozor – je přislíbena odměna!

foto_pocitacova lingvistika.jpg