Kroměříž – Poesie im Park 2007

Celé naše velice dobrodružné putování začalo ve čtvrtek 7.6. v 11:30 na ÚAN Zvonařka, kde jsme se sešli v celkem krátkých časových rozestupech. S nejistým výrazem a nadějí do budoucna se tu sešli 4 žáci 5.A8 (měli jsme většinu), 1 žákyně 6.A8, 1 student 1.B4 a pedagog pan Zdeněk Šturma. Autobus z Goethe-Institutu měl menší zpoždění, tudíž jsme počkali s našimi zavazadly dalších 30 minut, než autobus konečně přijel, naložil nás i se zavazadly a vyjel směrem do Kroměříže.
Po příjezdu do onoho překrásného města jsme byli ubytováni, nato následoval vydatný oběd. Na oběd jsme chodili do místní hotelové školy/internátu. Ještě před večeří jsme byli rozděleni do svých workshopů, jakýchsi krátkodobých rodin na dobu pobytu, abychom se mohli trošičku vzájemně seznámit a sblížit s náplní příštích 48 hodin. Studenti Gymnázia Křenová byli po jednom rovnoměrně rozděleni do workshopů, obsahujících škálu všech možných směrů. Ať už mluvíme o experimentálním divadle, abstraktním kreslení, poetickém ztvárnění světa okolo nebo například o projektu, zabývajícím se globálním oteplováním. Večer poté proběhly prezentace různých škol, přičemž prezentace našeho gymnázia tvořená třemi příslušníky kvinty, svou nápaditostí a lehkou dávkou recese zajistila naší škole nehasnoucí popularitu nejen během tohoto setkání, nýbrž I do budoucna.
V sobotu jsme se všichni po absolvování ranního pokrmu ve svých ubytovacích zařízeních odebrali ke svým vedoucím. Jednotlivé družiny se rozptýlily po Kroměříži. Některé okupovaly zámek či zámeckou zahradu, jiné zas městský park nebo (v pozdějších hodinách) místní stravovací a občerstvovací zařízení. Následoval oběd a poté opět návrat k usilovné, leč poutavé a chytlavé činnosti. K večeru se účastníci jako již minulý den sešli na hotelové škole k večernímu pokrmu, který byl zhotoven tak znamenitě, že si opravdu zahrával s našimi chuťovými buňkami a vytvářel nezapomenutelné pocity. Jakmile zmizel obsah talířů v našich útrobách, začali se všichni scházet nahoře, kde začínal koncert místní studentské kapely Exoret. Byl to věru neopakovatelný hudební zážitek, předložili nám doslova smrtící koktejl, takže ke konci už s nimi zpíval(spíše křičel, pořvával, halekal nebo jen broukal) celý sál včetně profesorů, jazyková bariéra naprosto vymizela. A poté jsme se vydali do říše snů.
V neděli jsme se již jen naposledy nasnídali, ve spěchu vyklidili obývané prostory, které nám již za těch pár hodin tak nějak přilnuly k srdci a sešli se na našem obvyklém místě, které bylo momentálně určeno k prezentaci našich prací. Každá prezentace byla jedinečná, převládalo originální pojetí, takže divák mohl být pouze spokojen a určitě ho také zahřál u srdce bouřlivý potlesk, určený jeho dílku. Poté už jen nástup do dopravního prostředku, který i po dobu cesty zpátky představoval autobus, rychlý odjezd a naráz jsme už pouze mávali odjíždějícím v našem rodném Brně. V hlavě milion myšlenek, vzpomínek a pocitů, které se naše mozky pokoušely vstřebat a uchovat. A všichni jsme se loudavým krokem vydali horkým odpolednem směrem k domovu.
Akce se zúčastnilo něco kolem 70-ti lidí ze škol nejen po naší republice, ale i ze zahraničí, jmenovitě Německa, Maďarska a Slovenska. Konverzace probíhaly v jazyku německém a delegace vedená panem profesorem Šturmou se rozhodně neztratila, dovoluji si dokonce říct, že patřila k nejvýraznějším, jak po stránce jazykové, tak osobitostí svého projevu a jednání.